Jedna z top rockových desek 70. let nevznikla snadno. Za albem Destroyer stojí tvrdý režim, napětí i nekompromisní producent.
Některá slavná alba nevznikala úplně za ideálních podmínek a snadno, jak jsme si v redakci Karaoketexty.cz všimli. V případě kapely Kiss to platí dvojnásob. Nahrávání jejich čtvrté studiové desky Destroyer totiž připomínalo spíš drsný výcvik než kreativní umělecký proces.
Ambice po obrovském úspěchu
Kapela Kiss vznikla na počátku 70. let v New Yorku a ke slávě si pomohla i svou originální vizuální stránkou. Typické masky, kostýmy a teatrální vystoupení vytvořily z kapely jedinečný fenomén. Zakládající členové, mezi nimi Gene Simmons a Paul Stanley, vsadili na kombinaci tvrdého rocku a show. To jim pomohlo vybudovat silnou fanouškovskou základnu po celém světě.
Zlom v kariéře pro Kiss přišel hlavně v polovině 70. let. Po vydání koncertního alba Alive! zažili prudký nárůst popularity a prodejů. Najednou bylo jasné, že další studiová deska musí být nejen dobrá, ale něco extra. S tímto cílem vznikal projekt Destroyer. Kapela se rozhodla oslovit renomovaného producenta Boba Ezrina, který měl za sebou spolupráci s Alice Cooper nebo později i legendární album The Wall od Pink Floyd. Bylo jasné, že s ním přijde změna. Otázkou jen bylo, jak zásadní.
„Bob měl na krku píšťalku a nebyl daleko od toho, aby na vás ukazoval prstem a křičel,“ vzpomínal dle Headlineru Paul Stanley. „Což byla docela sranda, protože jsme tehdy už vyprodávali haly a najednou se k nám ve studiu někdo choval jako k partě imbecilů. Ve skutečnosti to byl hudební vojenský tábor. Jeho účelem bylo dostat z nás maximum a nastavit nám novou laťku.“
Nový zvuk i komplikace ve studiu
Tvrdý režim se promítl do každého detailu nahrávání. Ezrin kapelu nutil zkoušet do vyčerpání, rozděloval jednotlivé členy a pracoval s nimi individuálně. Výsledkem byl mnohem propracovanější zvuk, než na jaký byli fanoušci zvyklí. „Vlastně je přesnější to nazvat brutálním vojenským výcvikem. Bob měl na krku tu svou píšťalku a my se tehdy opájeli úspěchem z Kiss Alive!, takže nás názor někoho dalšího moc nezajímal. Ale jeho jsme poslouchali, protože, no, zkrátka…měl pravdu. S ním se máte co učit.“
Destroyer tak přineslo zásadní změnu. Kapela se vydala směrem k bohatším aranžím, důrazu na detaily a výraznějším textům. Právě tady se poprvé objevili i hostující hudebníci, což bylo pro Kiss nezvyklé. Neobešlo se to však bez problémů. Kytarista Ace Frehley měl potíže s alkoholem, což komplikovalo jeho účast ve studiu. Některé části tak nakonec nahrál studiový hráč Dick Wagner, který měl zkušenosti i se spoluprací s velkými jmény.
Po vydání v březnu 1976 nebyly reakce kritiků jednoznačně nadšené. Přesto se album rychle prosadilo u fanoušků a během krátké doby získalo zlatou desku. Postupem let jeho význam jen rostl. Dnes je Destroyer považováno za jednu z nejdůležitějších nahrávek v historii hard rocku. Skladby jako Detroit Rock City nebo Shout It Out Loud patří mezi koncertní stálice a symboly celé éry.
Zdroj: Autorský text, Headliner, Wikipedie, YouTube Kiss – Sitio official
Kvíz: Kiss pod lupou. Spaceman, Demon, Catman – kvíz o nejdivočejší kapele rockové historie
