Osobitý písničkář přezdívaný Jim Čert, který dokázal spojit hospodský styl s poezií Reynka i Tolkiena, odešel ve věku 69 let.
Zpráva o úmrtí hudebníka Jima Čerta vyvolala na sociálních sítích silné reakce, jak jsme si na Karaoketexty všimli, a to od upřímného zármutku až po připomínky jeho minulosti, která měla i své stinné stránky. Písničkář, vlastním jménem František Horáček, zemřel v úterý 17. února ve věku 69 let. Smutnou novinu zveřejnili mimo jiné kněz Ladislav Heryán a historik Petr Blažek.
Muzikant, který vybočoval
„Dnes nás opustil Jim Čert. Měli jsme se rádi, a tak se na sebe znovu můžeme těšit,“ napsal na Facebooku Heryán. Blažek jej označil za výjimečného hudebníka, který se celý život vyrovnával s vlastními chybami: „Opatruj, Pane, jeho duši. Upřímnou soustrast jeho rodině.“
Jim Čert jistě patřil k nepřehlédnutelným postavám neoficiální hudební scény 70. let. Narodil se 25. února v Praze, původně se vyučil soustružníkem, ale prošel i formálním hudebním vzděláním. Jeho tvorba byla někde mezi syrovými hospodskými písněmi a citlivými baladami. Zhudebňoval poezii autorů, jako byl Bohuslav Reynek či Andrej Stankovič, a inspiroval se i světem slavného J. R. R. Tolkiena.
Na své začátky vzpomínal s odzbrojující upřímností: „Jak se člověk dostane k tomu, že napíše první písničku? Ale jednoduše. To mi bylo třináct nebo čtrnáct a trochu jsem se zvrhnul…“ Headliner popsal jeho vyprávění, jak četl Štorchovu Osadu Havranů a pokusil se zhudebnit „totémovou píseň“. Jeho poznávacím znamením se stala harmonika. Tomuto nástroji se část scény vysmívala, ale v jeho rukách se proměnila v něco kouzelného. Více se proslavil vystoupením na festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988, kde se objevil krátce před pádem režimu.
Stín jménem StB
Po roce 1989 však přišel tvrdý střet s minulostí. Ukázalo se, že byl od roku 1979 evidován jako spolupracovník komunistické tajné policie, tedy Státní bezpečnosti. Archivní materiály jej vedly pod krycími jmény „Akord“ a „Homér“. Zveřejněné dokumenty naznačují, že jeho informace měly opravdové dopady na některé lidi.
Po roce 1989 se Jim Čert hudby nevzdal. V Kalifornii spoluzaložil s bubeníkem Jaroslavem „Ernem“ Šedivým kapelu Life After Life a koncertoval i v Evropě. Později se vrátil do Prahy, vystupoval sólově a věnoval se také bylinkářství. K StB se sám opakovaně vracel a veřejně se omluvil. Ve svém dopise mimo jiné vysvětloval tlak, pod nímž se ocitl: „Mejlo, já jsem ten režim nenáviděl stejně jako ty… Byla to prokletá doba.“ Popsal dle iDnes osamělost, strach i naivní víru, že podpisem spolupráce získá přehled o tom, kdo jej udal.
V roce 2007 rozeslal další omluvu médiím. „Co se stalo, nelze odestát. Nikdy nemůžu napravit, co jsem způsobil. Přesto věřte, že se o to pokouším každý den,“ napsal. Jeho příběh tak zůstává připomínkou morálních dilemat doby, kdy mnozí lidé čelili tlaku, který si dnes dokážeme jen obtížně představit.
Zdroj: Autorský text, Headliner, iDnes, Facebook Pavla Blažka
Oto Klempíř narazil na odpor kulturní scény: Proč umělci odmítli schůzku s ministrem
