Romantický příběh na pozadí roku 1968 si i čtvrtstoletí po premiéře drží oblibu. Rebelové jsou o lásce i odvaze snít.
Když se 8. února 2001 objevili Rebelové v kinech, málokdo tehdy očekával, že se z nich nakonec stane stálice televizních programů i srdcí českých diváků. Redakce Karaoketexty.cz zaregistrovala, že se k jejich písním i hláškám pravidelně vracejí další a další generace. Přece jen byla spousta témat v muzikálu nadčasová a lidem jsou sympatická i v dnešní době.
Láska a útěk za svobodou
Děj snímku je zasazený do léta roku 1968 v českém pohraničí. Tři maturantky, Tereza, Bugyna a Julča, stojí na prahu dospělosti a přemýšlí, jak naloží se svou budoucností. Do jejich života náhle vstupují tři vojáci, kteří mají v plánu utéct do zahraničí. Jmenují se Šimon, Bob a Eman. Touha po San Francisku, volnosti a jiném světě se však dostává do tvrdého střetu s realitou tehdejší politické situace.
Právě tento kontrast mezi mladickou bezstarostností a tlakem doby tvoří základní osu filmu. Romantická linka Terezy a Šimona vrcholí jejich dramatickým rozdělením. Zatímco dívka s rodinou odchází za hranice, její milovaný končí ve vězení. Film tím připomíná těžkou dobu roku 1968, kdy to nebylo jednoduché a chyby měly tvrdé následky.
Svou stopu v divácích zanechal i Jan Révai jako charismatický Šimon. Jeho postava rebelujícího vojáka s lidmi dost hýbala i proto, že herec sám měl bouřlivé mládí. V rozhovoru pro iDnes.cz přiznal: „Nadělal jsem tehdy dluhy, protože jsem hrál na automatech. Potřeboval jsem sto tisíc. Bylo tam osm. Prostě totální amatér, až je mi to dneska směšný.“ Upřímnost i vlastní osobní zkušenost dodaly tedy jeho výkonu autenticitu.
Vedle něj zazářili Jaromír Nosek a Ľuboš Kostelný, ženské trio pak tvořily Zuzana Norisová, Anna Veselá a Betka Stanková. Zajímavostí je, že Norisová a Révai během natáčení skutečně tvořili pár, což chemii na plátně jen podtrhlo. Atmosféru skvěle doplňovaly kostýmy Kateřiny Mírové a hudební aranže, které filmu vynesly dva České lvy, tedy za kostýmy a zvuk.
Hudba, která ani dnes nestárne
Rebelové stojí na písních 60. let, které však dostaly nový kabátek. Právě hudební složka značně přispěla k tomu, že se film stal generační záležitostí. Natáčelo se mimo jiné na Zubrnické museální železnici a město Úštěk suplovalo filmové Týniště, čímž vznikla vizuálně silná stylizace. Snímek byl nominován na pět Českých lvů a jeho popularita vedla i k divadelní adaptaci. Příběh o lásce v době nesvobody tak nezůstal jen filmovým zážitkem, ale přesunul se i na jeviště.
Tvůrce Filip Renč
Za atmosférou Rebelů ale nestojí jen herci, hudba a dobová stylizace. Výraznou stopu v nich zanechal i jejich režisér a scenárista Filip Renč, pro kterého byl film osobní výpovědí o generaci, jež toužila po svobodě, ale narážela na tvrdou realitu doby. Právě schopnost spojit silný příběh s emocí a jasným autorským názorem patří k jeho typickým znakům.
Renč pochází z umělecké rodiny a před kamerou se objevoval už jako dítě, například ve snímcích Družina černého pera či Julek. Později vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU a jeho celovečerní debut Requiem pro panenku (1992), inspirovaný skutečnými událostmi, vyvolal silné společenské reakce. Následovaly filmy jako zmínění Rebelové, Válka barev nebo divácky mimořádně úspěšný Román pro ženy. Snímek Hlídač č. 47 pak získal hned tři České lvy a ocenění i na festivalu v San Franciscu.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, FilmovýPřehled, iDnes, YouTube Jay TeeWee
Devadesátky změnily českou hudbu k nepoznání: Muzikály vrátily lidi k českým zpěvákům
