Zpěvačka, spisovatelka a máma Iva Frühlingová popsala období, kdy se ve vlastním těle přestala sama poznávat. Bylo to pro ni těžké.
Iva Frühlingová jednu dobu dost bojovala sama se sebou, jak jsme v redakci Karaoketexty.cz zaznamenali. Přibrala tehdy víc kilo, než by kdy čekala, válčila s rolí maminky a okolí tlačilo všelijakými poznámkami. Otevřeně proto promluvila o mateřství, tlaku na ženy, duševním zdraví i o tom, jak snadno se člověk může ztratit sám sobě a jak těžké je najít cestu zpět.
Mezi Paříží, rodinou a hledáním rovnováhy
Iva Frühlingová se nejprve prosadila v zahraničí a teprve poté se znovu naplno přihlásila o slovo doma. Život v Paříži, kde se pohybovala ve světě modelingu, hudby a umění, pro ni dodnes představuje vzpomínku na svobodu a autenticitu. Po návratu do Česka se její život proměnil. Stala se matkou a priority se přirozeně přeskládaly.
Mateřství popisuje bez omáčky kolem. Přiznává, že zejména první roky jsou opravdu těžké a žena se v nové roli může sama sobě vzdálit. V podcastu Mámy sobě připomněla i pojem matrescence, tedy proces, kdy se žena psychicky i fyzicky mění v matku. Najednou je podle ní vlastně jako dvě osoby. Návrat k sobě podle ní přišel až ve chvíli, kdy syn povyrostl a ona si znovu dovolila myslet i na sebe.
Dnes je jejímu synovi 11 let. Hodně si povídají a tráví spolu rádi čas. „Období, jaké s Adámkem máme teď doma my, je nejhezčí. Vlastně už nechci, aby rostl, chci, aby zůstal stále takový, jaký je teď, ale vím, že to nejde. Je totiž ještě stále dětský, ale zároveň už parťák, se kterým se dá rozumně mluvit. Opravdu si teď mateřství neskutečně užívám,“ řekla Frühlingová pro web Maminka.
Šok na váze a pocit cizího těla
Jedním z největších témat je otevřené přiznání, že během covidu přibrala 22 kilo, uvedlo Super. Pro ženu, která celý život vážila kolem 53 kilogramů, to byl zásah do identity. Pocit, že je „v cizím těle“, není podle odborníků výjimečný. Náhlé přibírání často souvisí nejen s životním stylem, ale i se stresem, hormonálními změnami a psychickou zátěží. Právě pandemie u mnoha lidí odhalila, jak úzce spolu souvisí psychika, pohyb a stravování.
Hubnutí není jen otázka vůle, ale komplexní proces, do kterého vstupuje biologie, psychika i prostředí. Tělo si po delší době v kalorickém nadbytku vytváří nové „normály“ a návrat zpět je pomalý a frustrující. Navíc ženy často čelí společenskému tlaku, který paradoxně proces ještě ztěžuje, stres totiž hubnutí rozhodně nepomáhá. Dalším problémem jsou zkratkovitá řešení. Rychlé diety mohou krátkodobě fungovat, ale dlouhodobě vedou k jojo efektu.
Iva to potvrzuje vlastní zkušeností, kdy zkoušela různé přístupy, včetně velmi restriktivních diet. Sama ale přiznává, že zdravé nebyly. Nakonec se dostala k jednoduchému, ale ne snadnému závěru: „Neexistuje zázračná pilulka, která by to vyřešila.“ Základem je nepřejídat se, jíst kvalitní potraviny a pravidelně se hýbat. Odborníci dodávají, že klíčová je i trpělivost, spánek a práce s psychikou.
Zdroj: Autorský text, Super, Wikipedie, Maminka, Healthline, YouTube MÁMY SOBĚ
