Hudební Oscar míří do Brna: Jakub Hrůša potvrzuje, že patří mezi světovou dirigentskou extratřídu

Česká klasická hudba slaví úspěch. Dirigent Jakub Hrůša se stal Umělcem roku podle International Classical Music Awards.

Jakuba Hrůšu zná každý, kdo se alespoň trochu zajímá o klasickou hudbu. Jeho jméno je poslední dobou často skloňováno s těmi nejprestižnějšími orchestry, operními domy a světovými cenami, jak jsme v redakci Karaoketexty.cz zaregistrovali. Nejnovější titul Umělec roku od International Classical Music Awards (ICMA) asi nikoho nepřekvapil, spíš to bylo logické vyústění dlouhodobé a systematické práce.

Ocenění, které patří ke špičce

Mezinárodní porota ICMA letos vybírala z více než 300 nominovaných alb a desítek výrazných osobností klasické hudby. Předseda poroty Remy Franc podle webu Klasika Plus k tomu uvedl: „Po pečlivém zvážení, mnoha posleších a s využitím všech svých odborných znalostí vybrali členové poroty ICMA vítěze z nominovaného seznamu…“

Z českých zástupců nakonec uspěli dirigent Jakub Hrůša a Pavel Haas Quartet. Hrůša byl oceněn za svou schopnost propojit hluboké porozumění partituře s přirozenou muzikálností, která funguje stejně přesvědčivě v symfonickém repertoáru jako na operním jevišti.

Hrůša, Bamberg a světová pódia

Jakub Hrůša stojí od roku 2016 v čele Bamberských symfoniků, s nimiž dokázal obnovit charakteristický „český“ zvuk orchestru. Porota ICMA to shrnula slovy: „Jakub Hrůša, který obnovil český zvuk Bamberského symfonického orchestru, patří bezpochyby mezi největší dirigenty naší doby…“

Vedle toho dnes působí jako hudební ředitel Královské opery v Covent Garden v Londýně, pravidelně spolupracuje s Vídeňskými filharmoniky a v budoucnu se ujme role šéfdirigenta České filharmonie. Jeho mezinárodní renomé podtrhuje i titul Dirigent roku 2026 od magazínu Musical America a státní vyznamenání Za zásluhy, které převzal na podzim 2025.

Sám Hrůša zdůrazňuje, že dirigentské úspěchy nikdy nejsou individuální záležitostí. „Dirigenti dokazují svoji kvalitu vždy dohromady s orchestry, sbory a sólisty… ve společné inspirativní harmonii. To je moje krédo,“ uvedl k ocenění pro web Opera Plus. Stejnou radost slaví i Bamberští symfonikové, kteří obdrželi zvláštní cenu ICMA za mimořádný přínos evropské hudební kultuře.

Jak se člověk stane dirigentem

Cesta k dirigentské profesi bývá dlouhá a těžká. Většina dirigentů začíná jako instrumentalisté, často houslisté nebo klavíristé, a postupně se přes studium hudební teorie, harmonie a partitury dostávají ke specializovanému dirigentskému vzdělání. Studium obvykle probíhá na konzervatořích a akademiích, kde se klade důraz nejen na techniku, ale i na schopnost komunikace a psychologii práce s orchestrem.

Dirigent musí zvládat extrémní pracovní tempo, časté cestování, zodpovědnost za desítky až stovky hudebníků a zároveň si udržet autoritu i empatii. Mnozí světoví dirigenti otevřeně mluví o tom, že sladění rodinného života s profesí je jednou z nejtěžších výzev. I proto není výjimkou, že dirigenti zakládají rodiny později nebo si soukromí pečlivě chrání.

Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, KlasikaPlus, OperaPlus, YouTube Česká filharmonie

Fotografie Jakuba Hrůši
Čtěte také:

Český dirigent Jakub Hrůša je na vrcholu světové hudební scény: Vede londýnskou operu

Fotografie Petra Pavla
Čtěte také:

Slavnostní večer byl plný emocí a překvapení: Prezident Pavel ocenil mimo jiné dirigenta Hrůšu i Jiřího Tichotu

Diskuze
Přidat do Google News

Sdílejte svůj názor