Z Brna do Ameriky a zpět: Příběh Roberta Křesťana je plný cest a návratů

Hudba, modré nebe nad Brnem a cesta vedoucí přes oceány až na malou chalupu na Vysočině. To je život Roberta Křesťana.

Zpěvák a textař Robert Křesťan, známý z kapel Poutníci a Druhá tráva, prozradil něco málo o své hudební kariéře, ale i o životních zkouškách, cestách do Ameriky a složité rodinné historii, která ho částečně ovlivnila. Kniha rozhovorů Tomáše Hrubého Psát texty mě bolí nabízí pohled do jeho soukromého světa, jak jsme si v redakci Karaoketexty.cz všimli.

Trapeři, Poutníci a Druhá tráva

Robert Křesťan začal hrát na banjo už ve 13 letech v brněnské kapele Trapery, kterou sám založil. Hudební dráha mu začala tedy brzy. Vyhrál hlavní interpretační cenu na festivalu Porta a první velký úspěch s další kapelou Poutníci přišel díky písni Panenka. Kapela koncertovala až 200krát ročně a její debutové album se prodalo ve stovkách tisíc kusů. Křesťan se tehdy stal oblíbeným hlasem české country a bluegrassové scény.

V roce 1991 společně s banjistou Lubošem Malinou založili Druhou trávu, která se inspirovala americkým New Grass Revival a banjistou Tonym Trischkou. Kapela zaujala v Česku, a dokonce i v USA, kde prorazila hlavně díky originální úpravě klasických skladeb, například Skočné od Bedřicha Smetany. „Hráli jsme svoje a jim se to líbilo, protože to bylo exotický; my jsme tam prostě byli v těch prvních letech za exoty,“ vzpomínal Křesťan pro Seznam Zprávy. S kapelou absolvoval stovky koncertů po všech amerických státech, kromě Aljašky, Havaje a Maine.

Textař a překladatel

Vedle zpěvu je Robert Křesťan uznávaným textařem a překladatelem. Převáděl do češtiny texty Boba Dylana, jeho díla jsou považována za rovnocenná originálům. „Jestliže kdosi kdysi napsal, že Čapkovy překlady moderní francouzské poezie jsou kongeniální s originály, pak to o Robertových přebásněních Dylanových textů platí stejně tak,“ hodnotí písničkář Jiří Smrž. Překlady americké literatury, například Walkera Percyho či Williama Eastlakea, pro něj byly něco, nad čím musel trpělivě sedět hodiny, často od rána do půlnoci.

Křesťanova tvorba je psychicky náročná: „Je to pro mě pomalý a psychicky velmi bolestivý proces. Proto to dělám nerad,“ říká. Možná i proto nemá v šuplíku žádné starší písničky. „Nemám a nikdy jsem neměl. Od té doby, co jsem v sedmdesátých letech začal hrát se skupinou Poutníci, cílil jsem je k albům, ke koncertům a podobně. A to platí pořád,“ svěřil se před časem pro Novinky. Přesto jeho písňové texty patří k nejcennějším v české populární hudbě, ať už jde o originální autorskou tvorbu nebo o přebásnění zahraničních klasik.

Osobní život a cesta k sobě

Křesťanovo soukromí je takovou uzavřenou kapitolou, do které nikoho moc nepouští. Manželka připomíná, že si ho chrání i po desetiletích manželství. Zpěvák sám říká. že nerad navazuje kontakty: „Když se tvářím dostatečně nepřístupně, pak je nikdo nenavazuje se mnou.“ To ovšem nebrání tomu, že je to citlivý muž, což projevuje ve své hudbě a literární práci.

Jeho životní cesta zahrnuje dětství jen s maminkou, odcizeného otce a pozdější cesty do Ameriky, kde načerpal zkušenosti pro své hudební projekty. S Amerikou se ale rozloučil, prý to bylo „takové postupné umírání“. Nakonec se vrátil na Vysočinu, kde našel svůj klid a prostor k psaní. Kromě hudby se věnuje i historii a literatuře, především českému středověku, druhé světové válce a americkým indiánům. „Číst dobré romány mě baví, ale nevím, které to jsou. Už jsem prostě přečetl všechny, o kterých jsem to věděl,“ dodává.

Zdroj: Autorský text, Wikipedie, SeznamZprávy, MagazínUni, Novinky, Facebook skupiny Druhá tráva

Fotografie Vojty Dyka
Čtěte také:

Vojtěch Dyk překvapil coverem Ewy Farne. Fanoušci byli nadšení, oba interpreti sbírají úspěchy

Bob Dylan v Massey Hall v Torontu v roce 1980
Čtěte také:

Bob Dylan otevírá okno do své rané tvorby. Vychází nový box set Bootleg Series

Diskuze
Přidat do Google News

Sdílejte svůj názor