Aplaudovali jí v La Scale, Covent Garden i Metropolitní opeře v New Yorku. Teď stojí Gabriela Beňačková před soudem, a státní zástupkyně navrhuje pět let vězení.
V centru sporu je dům na Maltézském náměstí v Praze. Podle obžaloby nejde o obyčejnou dědickou tahanici, byť právě dědictví v ní hraje hlavní roli. Nemovitost původně patřila do pozůstalosti po herečce Slávce Budínové, později ji zdědila Věra Příhodová, dvaadevadesátiletá žena trpící Alzheimerovou chorobou. Majetek měl mít hodnotu kolem 69 milionů korun. Na Karaoketexty jsme se podívali na to, jak v celé věci figuruje Beňačková.
Závěť, která byla označená za neplatnou
Státní zástupkyně tvrdí, že Beňačková a Alena Nováčková si v roce 2018 získaly důvěru seniorky, pod záminkou péče ji izolovaly od rodiny a dovedly ji k podpisu závěti. Podle ní měl všechen majetek připadnout oběma ženám. Dva synové Věry Příhodové byli v dokumentu vyděděni. „Její zdravotní stav byl natolik špatný, že to bylo zřejmé i laikům,“ řekla u soudu státní zástupkyně Murínová.
Závěť nakonec u soudu neprošla. V roce 2019 ji soud označil za neplatnou, důvodem byl zdravotní stav Věry Příhodové v době podpisu dokumentu. Majetek tak zůstal oprávněným dědicům. Samotné dědické řízení skončilo teprve před několika týdny, po letech sporů, posudků a další administrativy, která se v podobných věcech kupí. Poškození přesto chtějí náhradu škody v řádu desítek milionů korun. Za pokus o podvod může soud uložit až deset let vězení, žalobkyně ale navrhuje tresty u spodní hranice sazby. Zohledňuje tím mimo jiné fakt, že čin nebyl dokonán a řízení se táhne velmi dlouho.
„Nejsem zlatokopka.“ Beňačková vinu odmítá
Beňačková před soudem vystupovala jako člověk, kterému kauza zasáhla do života i do pověsti. Vinu odmítla. „Namouduši nejsem zlatokopka, nikdy jsem nebyla,“ prohlásila v jednací síni. Uvedla, že rodinu Příhodových znala déle než padesát let a přátelila se se zlatníkem Rudolfem Příhodou, synem Věry Příhodové. Po jeho smrti podle svých slov odmítla movité věci, které jí seniorka nabízela.
K závěti, v níž měla figurovat jako dědička, řekla, že ji k notářce přivezli a teprve tam se dozvěděla, že dokument existuje a má být platný. Připustila ale vlastní chybu: dědictví se formálně nevzdala včas. „Jsem naprosto zničená pěvecky, moje jméno je naprosto pošpiněno, ale přísahám, že jsem neprovedla nic,“ vypověděla. Vinu odmítá i druhá obžalovaná. Obě ženy tvrdí, že Věra Příhodová rozhodovala o svém majetku svobodně a dobrovolně.
Z prken světových scén před soud
U Beňačkové působí střet její kariéry a současné soudní kauzy mimořádně ostře. Narodila se v roce 1947 v Bratislavě, kde také studovala zpěv. Poměrně brzy se stala sólistkou pražského Národního divadla. Od roku 1986 pravidelně vystupovala ve Spojených státech, mimo jiné v Carnegie Hall, San Franciscu a Los Angeles. Mezi lety 1991 a 1999 byla sólistkou Metropolitní opery v New Yorku. Na její scéně jako první zpívala Dvořákovu Rusalku a Janáčkovu Káťu Kabanovou.
Kritici o ní psali jako o hlasu s „pověstnou slovanskou slzou“ nebo o „stříbrném sopránu“. Vystupovala s Plácidem Domingem, spolupracovala s dirigentem Charlesem Mackerrassem. V roce 2017 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla. Je držitelkou Ceny Thálie za celoživotní mistrovství, Grammy i státních vyznamenání České republiky a Slovenska. Dnes se její jméno místo operních recenzí čte v soudním spise.
Zdroj: Autorský text, YouTube, Seznam Zprávy, Aktuálně.cz, Česká justice, KlasikaPlus.cz
Za hranicemi světová hvězda, doma jen manžel popové zpěvačky: Velký paradox ve slávě Štefana Margity
