A Lesson in Leavin’ zní jako svižný country-popový hit, ale pro Dottie West znamenal mnohem víc než jen další singl. Tato píseň jí v roce 1980 přinesla první sólovou jedničku a znovu rozjela kariéru, která předtím několik let hledala nový směr.
Zvenku je to skladba o odchodu, hrdosti a pozdním zadostiučinění. Za jejím vznikem je ale docela konkrétní představa, což nás na Karaoketexty zaujalo. Autoři Randy Goodrum a Brent Maher si při psaní vybavovali Dottie West skoro jako filmovou postavu: ženu doma, s pánví v ruce, která už nemá náladu cokoliv dál omlouvat. Tento obraz v písni zůstal. Dává jí ostřejší hranu a taky lehce ironický odstín, bez kterého by možná působila mnohem obyčejněji.
Píseň z momentu, kdy dojde trpělivost
Skladba vyšla v únoru 1980 na albu Special Delivery. Už o několik týdnů později, v týdnu od 26. dubna, se dostala na 1. místo amerického žebříčku Billboard Hot Country Singles. Databáze uvádějí také 73. příčku v hlavním Billboard Hot 100. Na country scéně to nebyl drobný úspěch, ale naopak jasný signál. Dottie West měla za sebou dlouhou dráhu, jenže ve druhé polovině 70. let se o ní nejvíc mluvilo kvůli duetům s Kennym Rogersem.
A Lesson in Leavin’ přišla ve chvíli, kdy bylo potřeba znovu připomenout, že West dokáže stát sama uprostřed písně a utáhnout ji bez opory slavného partnera. Fungovalo to. Text se neutápí v sebelítosti, chladně konstatuje, že odchod nemusí být konec příběhu. Někdy se karta otočí. I díky tomu zněla skladba současněji než řada starších country balad postavených hlavně na zlomeném srdci.
Záchrana sólové dráhy
Dottie West patřila už od 60. let k výrazným průkopnicím ženského country. Byla první ženou, která získala Grammy v kategorii pro country zpěvačku, a velký úspěch měla také s písní Country Sunshine. Jenže její kariéra nešla pořád strmě nahoru. Mezi silnými obdobími přišly i slabší roky. A Lesson in Leavin’ její sólovou pozici znovu nakopla a nedlouho nato následovala další jednička, Are You Happy Baby?.
Dobové i pozdější komentáře si všímaly, že West tehdy změnila také vystupování. Působila sebejistěji, ostřeji, méně svázaně. Tahle píseň k tomu seděla skoro přesně. Není v ní prosba, není v ní ani klasický smutek. Spíš vzkaz někomu, kdo si myslel, že odejít se dá bez konečného zúčtování.
O jejím dosahu svědčí i návrat z roku 1999, kdy ji natočila Jo Dee Messina. Se svou verzí strávila sedm týdnů na 2. místě country chartu. Byla to pocta Dottie West, která zemřela již v roce 1991. Původní nahrávka ale pořád drží zvláštní napětí: eleganci, energii a ten lehce jedovatý úsměv mezi řádky. Jedna dobře zacílená píseň někdy stačí, aby se kariéra znovu nadechla.
Zdroj: Autorský text, Wikipedia, Country Universe, Country Music Hall of Fame and Museum, American songwriter
Dojemná pocta Dolly Parton na Emmy: Reba McEntire zazpívala Appalachian Memories, její píseň z roku 1983
