Jiří Korn strávil v Olympicu jen krátkou dobu. Tehdy se totiž měnil jeho směr, od baskytary k sólové dráze, tanci a velké popové show.
Jiřího Korna si většina fanoušků spojí hlavně s jeho typicky uhlazeným showmanstvím, stepem a také s televizními duety po boku Heleny Vondráčkové, jak jsme v redakci Karaoketexty.cz zaregistrovali. Ještě před tímto obdobím ale prošel i kapelou Olympic. Ale jenom krátce, bez většího halasu. Jenže tato jeho epizoda dobře ukázala, že s Petrem Jandou sice mohl stát na jednom pódiu, jejich další cesta ale mířila jinam.
V Olympicu byl jenom krátce
Jiří Korn začínal ve skupině Rebels a na začátku 70. let se na čas objevil také v Olympicu. Dlouhá kapitola z toho nicméně nevznikla. Nebyl za tím žádný veřejný rozchod se vším všudy, ale jen obyčejný rozdíl v tom, kam kdo táhl. Olympic už měl kolem Petra Jandy pevně daný bigbítový výraz. Korn se přitom díval trochu víc zeširoka: ke zpěvu, pohybu, estrádě a později i k muzikálu.
Na této krátké zastávce je zajímavé hlavně to, jak málo Kornovi seděla role jednoho článku v kapele. Muzikantem samozřejmě byl, o tom žádná. Jenže v něm bylo i něco navíc, co se do klasické rockové sestavy jednoduše nevešlo. Chtěl pracovat s gestem, stylem, nadsázkou. Pro Český rozhlas to hodnotil slovy: „Když se na to podívám z dnešního pohledu, tak to nepřineslo nic moc ani mně, ani klukům. Ten repertoár byl tak jako divně rozbitej…“
Stydlivý kluk, který se naučil ovládnout pódium
Korn po letech otevřeně říkal, že býval hodně nesmělý: „Já jsem se vždycky děsně styděl.“ Jednou stál na scéně bez kytary a najednou nevěděl, co s rukama, nohama, vlastně s celým tělem. Odtud se postupně rodila jeho známá jevištní přesnost. I posměšky staršího bratra se nakonec proměnily v trochu tvrdou, ale užitečnou školu pohybu.
V Olympicu byl Korn spíš krátkým hostem. Vedle Heleny Vondráčkové už se ale dostal do prostoru, kde mohl spojit víc věcí najednou. Společné písně, například Já půjdu tam a ty tam, patřily ve své době k výrazným hitům a ukázaly, že Korn není jen zpěvák, ale také rovnocenný partner ve velké popové show. Hlas, pohyb a šarm tam začaly fungovat jako jeden celek. Publikum 70. a 80. let na to slyšelo.
Od popu k 4TETu a dál
Korn se navíc nikdy nenechal zavřít do jedné škatulky. Podle ČT24 se později věnoval muzikálům, filmu, televizi a v roce 2002 založil vokální kvarteto 4TET. Byl to návrat ke starému snu z mládí a zároveň důkaz, že jeho kariéra nestojí jen na vzpomínkách. Došlo i na spolupráci s mladší scénou, včetně rapových projektů. Korn si přitom dokázal udělat legraci sám ze sebe, aniž by sklouzl k lacinosti. Krátké období v Olympicu bylo odbočkou, která jasně ukázala, kam Jiří Korn nepatří. Pro jeho další kariéru to zřejmě bylo podstatné zjištění.
Zdroj: Autorský text, ČT24, Wikipedie, YouTube majasko, YouTube SUPRAPHON, Český rozhlas
Drsný rozpad legendy: Proč si Janda a bubeník Hejduk nemohli přijít na jméno a dělali si schválnosti
