Tatiana Dyková má za sebou výchovu, která by dnešní děti nejspíš dostala do kolen. Maminka chválila jen výjimečně a kritikou nešetří ani dnes. Herečka ale zpětně říká, že to z ní udělalo člověka, jakým je.
Tatiana Dyková vyrůstala v prostředí, kde pochvala nepřicházela automaticky. Víc se počítalo s tím, že člověk prostě udělá, co má, a nebude kolem toho mnoho řečí. Maminka Karla Winklerová zvolila tvrdší metr, dnešníma očima možná až moc příkrý. Dyková to ale po letech nevypráví jako starou bolest, protože je díky tomu tam, kde teď je. Na Karaoketexty jsme se na její vzpomínky a názory na výchovu podívali blíže.
Pochválit se musela naučit sama
Humor se u nich doma pohyboval na dost suchém území. Od maminky podle svých slov pro eXtra.cz dokáže slyšet i větu: „Na to, jaká jsi šereda, máš celkem super chlapa.“ Vytržené z kontextu to působí skoro krutě. U Dykové je ale znát, že tento rodinný kód zná od dětství a umí ho číst. Naučila se nebýt závislá na tom, jestli ji někdo zvenku poplácá po rameni. „Takové to ‚ty jsi ale šikovná, Taťánko‘, naučila jsem se říkat sama sobě. A to je asi nejvíc.“
V pubertě to samozřejmě nemusela brát tak klidně. Sama připustila, že ji některé poznámky uměly trefit. Až později si to začala skládat jinak: matka z ní podle jejího pohledu nechtěla vychovat rozmazlené dítě, ale někoho, kdo se v těžší chvíli nebude hned hroutit a opře se hlavně o sebe.
Letuška místo herectví? Plán se rychle změnil
V rodině se původně nepočítalo s tím, že Tatiana zamíří k herectví. Maminka k té profesi velkou důvěru neměla. Práce letušky tehdy zněla praktičtěji: cestování, jistější vyhlídky, i jistá společenská prestiž. Dyková se proto na letušku skutečně přihlásila a zkoušky udělala. Do školy už ale nenastoupila.
„Tak jsem šla na letuška, ale do té školy jsem nenastoupila. Udělala jsem zkoušky na konzervatoř a začala jsem hrát,“ popsala svoje začátky. Úplně od nuly přitom nezačínala. Od deseti do devatenácti let se věnovala baletu, zpívala v Kühnově dětském sboru a chodila také k recitaci. Řemeslný základ tedy měla dřív, než se herectví stalo definitivní volbou. První roli získala v patnácti letech v televizním seriálu Prima sezóna od režiséra Karla Kachyni. Matce to dnes nevyčítá. Mluví o tom spíš věcně než ublíženě.
Tři kluci, každý po svém, a domácí pravidla
Tatiana Dyková je dnes matkou tří synů. Františka a Cyrila má z prvního manželství s Pavlem Čechákem, nejmladší Alois se narodil v roce 2013. Vychovává je spolu s manželem, hercem a hudebníkem Vojtěchem Dykem, za kterého se provdala v květnu 2019.
K vlastnímu rodičovství nepřistupuje jako k systému, který by šel někomu jednoduše předat. Spíš ho průběžně upravuje podle situace. „Já to tak různě míchám. Mám tři kluky, celkem dost svérázný, takže tam to chce přísnost, ale zároveň už nelpím na spoustě věcí, na kterých lpěli naši rodiče,“ vysvětlila také pro eXtra.cz. Přísnost u ní tedy místo má, ale ne za každou cenu a ne kvůli všemu. Se třemi syny se rozdíly mezi dětmi projeví rychle, jak sama naznačuje.
Někdy ji ovšem dožene vlastní dětství. Najednou slyší, že používá podobný tón jako její maminka, někdy dokonce skoro stejnou větu. „Je to tam. V úplně stejných intonacích, stejných větách, je to tam a vždycky mě to rozesměje. Prostě se začnu chlámat,“ dodala se smíchem. V takové chvíli je asi těžké tvrdit, že výchova zůstala někde daleko v minulosti.
Dnešní děti vnímá jinak než generaci, ve které vyrůstala ona. „Já myslím, že s tou přísnou výchovou, jakou jsme měli my, tak tu by tyhle dnešní sněhový vločky vůbec nepochopily,“ říká bez toho, aby z toho dělala soutěž o lepší dobu. Bere to prostě jako jiný svět. Doma se tak snaží hledat hranici, která nebude přehnaně měkká, ale ani tvrdá jen proto, že to tak kdysi bývalo.
Herečka, která už nemusí být pořád v pohybu
Tatiana Dyková patří k nejvýraznějším českým herečkám své generace. Čtrnáct nominací na Českého lva je rekord, samotnou sošku zatím získala jednou za film Štěstí z roku 2005. Objevila se ve filmech Návrat idiota, Díra u Hanušovic nebo Bratři, hrála v Dejvickém divadle i v Národním divadle a dnes ji diváci vídají v Divadle Ungelt.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy použila formulaci, která u tak vytížené herečky trochu zarazí: „Moje duše herečky je nažraná.“ Po třiceti letech na scéně si dovoluje delší pauzy a sociální sítě si záměrně nevede. Sebeprezentace, jak říká, není její hobby. I v tom je pro ni typická jistá zdrženlivost: nemusí být všude a nemusí to dlouze vysvětlovat.
Zdroj: Autorský text, eXtra.cz, Žena.cz, Seznam Zprávy
Tatiana Dyková (dříve Vilhelmová): Slavný manžel, tři děti, kariéra i výhra v show Tvoje tvář má známý hlas
