Yvetta Simonová má za sebou dlouhý život i mimořádnou kariéru, ale nezůstává zavřená ve vzpomínkách. Stále sleduje svět kolem sebe, říká věci napřímo a ani ve vysokém věku neztrácí humor, který jí pomáhá nést i těžké chvíle.
Yvetta Simonová už dávno patří mezi legendy české hudební scény, ale ani ve svých sedmadevadesáti letech se nestáhla do ústraní. Na Karaoketexty jsme si všimli, že pořád sleduje společnost, zajímá se o to, jak se žije starším lidem, a umí o tom mluvit velmi otevřeně. Vedle toho se stále vyrovnává i se ztrátami lidí, kteří k jejímu životu dlouhá léta patřili.
Na stáří si nestěžuje, ale dnešní důchody jí klid nedávají
Simonová dala v rozhovoru pro web České důchody jasně najevo, že ji situace seniorů nenechává chladnou. Podle ní je představa, že starší lidé už nic nepotřebují, úplně mimo realitu. Dobře ví, že běžný život je drahý a že spoléhat se jen na důchod dnes pro mnoho lidí znamená velkou nejistotu. I proto se k tématu vyjadřuje bez okolků a říká, že to, co se kolem důchodů děje, není pro staré lidi vůbec příjemné.
Na jejích slovech je důležité i to, že nemluví jako někdo odtržený od normálního života. Pořád zvládá spoustu běžných věcí sama, ačkoli se před dvěma lety přestěhovala do domova pro seniory. Ten si ale pochvaluje, stále se pohybuje se mezi lidmi a udržuje si přehled. O to přesvědčivěji její kritika zní, protože jde o pohled ženy, která ví, co stáří obnáší a co všechno musí člověk řešit i ve chvíli, kdy už má za sebou celý život plný práce.
Smutek nese po svém a pomáhá jí černý humor
Vedle společenských témat se u Yvetty Simonové pořád vrací i osobní rovina. Velmi ji zasáhla smrt Josefa Zímy, se kterým ji pojila dlouhá profesní i lidská blízkost. Když ho před rokem doprovázela na poslední cestě, bylo jasné, že to pro ni není obyčejné rozloučení. Přesto se ani v takové chvíli nevzdala svého typického nadhledu.
Tehdy pronesla větu, že mu ten odchod vlastně závidí, uvedl Blesk. Na první poslech to může znít tvrdě, ale u ní je v tom slyšet spíš starý známý způsob, jak si v sobě zpracovat těžké věci. Ne patos, ale černý humor. Taková intuitivní obrana člověka, který už toho hodně prožil a ví, že bez nadhledu by některé chvíle unesl mnohem hůř.
Zdroj: Autorský text, ČeskéDůchody, CNNPrimaNews, Blesk
Tragický osud Jany Petrů: Jmenovkyně Petry Janů uhořela v 51 letech ve svém bytě
