I slavný zpěvák Petr Spálený si zažil období, kdy mu režim házel klacky pod nohy. Stačila k tomu jediná píseň.
Když se řekne Petr Spálený, většině lidí naskočí hity jako Plakalo bejby, Dáma při těle nebo zkrátka jeho charakteristický hluboký hlas, který se českým éterem nese už několik desetiletí. V redakci Karaoketexty.cz jsme si všimli, že se ale dneska kolikrát zapomíná na to, jak komplikované bylo pro muzikanty fungovat v období normalizace. I zdánlivě neškodná skladba totiž mohla přitáhnout nechtěnou pozornost tehdejších kulturních funkcionářů, což se stalo i Petru Spálenému.
Začínal na bicích, ale pak zazpíval
Hudba provázela Petra Spáleného už od dětství, jeho rodina měla obecně blízko ke kultuře. Společně se svým bratrem Janem Spáleným postupně pronikal na domácí scénu. Zpočátku hrál hlavně na bicí, ale brzy se ukázalo, že jeho největší zbraní je právě hlas. První větší úspěch přišel po interpretaci skladby Pretty Flamingo, která se publiku hned zalíbila.
Postupně se otevřely dveře do pražského Olympiku i dalších klubů, kde tehdy začínala řada známých hudebníků. Peněz sice zpočátku nebylo moc, ale muzikanti tehdy hráli hlavně proto, že hudbou zkrátka a doslova žili. Spálený navíc působil jako člověk, který se nikdy nesnažil na nic si hrát.
Velkým zlomem se pak stalo angažmá v divadle Apollo, kam ho přivedl Jiří Štaidl. Spálený nicméně trval na tom, že chce přijít i se svou kapelou. A risk se vyplatil. Publikum si novou sestavu rychle oblíbilo a během několika let vznikly desítky singlů i úspěšných alb. Obrovský úspěch zaznamenala hlavně píseň Plakalo bejby.
Píseň, která režimu vadila
Přestože byl Petr Spálený velice populární, ani jeho kariéra se neobešla bez problémů. Koncem 70. let přišla nečekaná stopka. Důvodem byla skladba Trápím se, trápím. Pro dnešního posluchače nenápadná píseň, tehdejší režim ji ale vyhodnotil jako nevhodnou. Normalizační představitelé totiž razili představu, že socialistická společnost má působit šťastně a bezstarostně. Jakékoli melancholické nebo příliš osobní texty byly podezřelé.
„Překvapivě jsem po letech viděl na vlastní oči v televizi na nějakém celostátním zasedání kulturních pracovníků mluvit Biľaka, který se té skladby zastal, že politika se musí dělat dobře a proč by měli zakazovat skladby, jako Trápím se, trápím. A druhý den už to zase hráli v rádiu,“ prozradil Petr Spálený v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Zkrátka absurdní.
Petr Spálený a jeho život mimo reflektory
Spálený se narodil v roce 1944 v Praze a vedle hudby ho vždy ovlivňoval i jeho starší bratr Jan Spálený, významný muzikant české bluesové scény. Oba bratři patřili mezi hudebníky, kteří do české populární hudby přinesli inspiraci americkým rhythm and blues i soulem.
Velkou roli v jeho osobním životě hrála také rodina. Po boku zpěvačky Milušky Voborníkové našel stabilní zázemí a i po desetiletích spolu stále koncertují. Poslední roky pro něj ale nebyly jednoduché. Operace, bolesti i komplikovaný pád na schodech vyvolaly obavy, zda ještě vůbec bude schopen koncertovat. On ale znovu ukázal obrovskou vůli. Díky rehabilitacím i podpoře manželky se dokázal vrátit mezi publikum.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, SeznamZprávy, YouTube Pop rare
Plzeňské náměstí pojmenované po Karlu Gottovi: Senzace nebo kontroverze
