Kecárna Playlisty
Reklama
playlist Playlist
Přátelé,
tenhle příběh se skutečně stal
A není to žádnej nesmysl
Já sám jsem byl u toho
Prostřednictvím knížky
Tenkrát v tom roce nula a něco
Když vítr tek´ a voda foukala
Jó, blízko plzeňskýho dohledu
stál hrad a sova houkala
Radyní ten hrad dávno zove se
a sám Radouš byl hradním pánem
měl oslí uši, na krku amulet
a strašně se bál bouřky
Radouši můj, ozvi se
Radouši můj, vrať knihu kouzel
Radouši můj, ozvi se
jsem z toho smutnej…
moc, moc, moc smutnej
Vidím přátelé, že se smějete
myslíte, ten si dělá šoufky
tenhle příběh se skutečně stal
a kdyby ne, tak bych to nemoh´ zpívat
On nebyl vůbec žádnej krasavec
to dá rozum, měl oslí uši
se kterýma se kdysi narodil
a který do smrti nosil
Zato měl knihu temných pravidel a čar
co vyfouk´ jednou pocestnýmu
tím pádem armádu trpaslíků
a ti mu splnili každé přání
Radouši můj…
Vidím, že mě to všichni věříte
a to je velmi, velmi dobře
protože tahle poslední sloka
bude strašlivá!
Amulet držel ho při životě
což ke svý škodě ovšem nevěděl
situaci ztěžovalo i to,
že byl děsně roztržitej
Jednou za bouře, blesky práskaly
Ten trouba zalez do sklepení
A jak si to ve spěchu štrádoval,
řetízek přetrh´ blesk ho dostal
A na místě zařval
Radouši můj…
A to je konec týhle smutný pověsti,
ze který plyne jasný ponaučení
Že když se sejde hnus a samota,
je to k nevydržení…k nevydržení!

Text přidala Samojedka

Je zde něco špatně?
Reklama
Reklama

Plzeňské pověsti, písně a jiné plísně (Démophobia)

Reklama

Znouzectnost texty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.