Kecárna Playlisty

VViktor Coj (Tsoi/Цой) - texty

viktor-coj-tsoi-617886.jpg
Texty písní

texty písní

Viktor Robertovič Coj byl legendární sovětský rockový hudebník, zpěvák, kytarista a písničkář, který se stal hlasem své generace - rebelské generace perestrojki požadující změnu. Byl zakladatelem a hlasem kultovní skupiny Kino (Кино). Mimo hudební dráhu si zahrál ve dvou filmech, ve filmu Assa (Асса) a Jehla (Igla/Игла). Dodnes je legendou Ruské rocku a je uctívaný miliony fanoušků. Za svůj krátký život vydal na devět alb.

Dětství a mládí

Narodil se v Leningradu (dnešním Petrohradu) 21. července 1962 jako jedináček. Jeho matka, Valentina Vasilievna, byla tělocvikářka. Jeho otec, Robert Maksimovič, byl inženýr. Za svůj korejský vzhled vděčí svému dědovi z otcovi strany, který přijel do Ruska z Kazachstánu.

Už od mládí se věnoval čtení a malování. V páté třídě začal s hrou na kytaru. Když mu bylo jedenáct, jeho rodiče se rozvedli. Otec sice rodinu na rok opustil, ale nakonec se přece jen vrátil. Viktor měl k matce bližší vztah, neboť ta ho vždycky podporovala a důvěřovala mu.

Souběžně s obecnou školou (1974-77) chodil na uměleckou školu. Podle jeho učitelů uměl skvěle malovat, ale nestrpěl nařizování a když měl malovat něco, co nechtěl, zkrátka to nemaloval. Po ukončení osmé třídy v 1978 šel na umělecké učiliště. Tam se dlouho neudržel. Chtěl se naplno věnovat hudbě a po malování agitačních plakátů netoužil, jako netoužil po ničem, co nepřináší morální obohacení. Kvůli vysoké absenci byl z učiliště vyhozen. Roku 1979 nastoupil na umělecko-restauratorské lyceum, kde se vyučil řezbářem. V těchto dobách se začal zajímat o legendární sovětské umělce, zejména o Vladimíru Vysockému a Mikhailu Bojarskomu. Také byl fanouškem Bruce Lee, a začal se učit karate.

Začátek kariéry

Zprvu začal hrát Coj jako třináctiletý v kolektivů "Palata № 6" (Палата № 6), kterou vedl Maxim Paškov. Podle jeho slov, mladý Coj miloval hudbu, ale na kytaře ze začátku hrát vůbec neuměl. Kolektiv se mu složil na baskytaru, protože měli za to, že se na ní naučí rychleji hrát. Spolu hráli převážně hard rock ve stylu Osbrona nebo Black Sabbath. 

Na konci sedmdesátých let se Coj seznámil s Alexandrem Rybinem, který hrál ve skupině "Piligrimi" (Пилигримы). Stali se z nich přátele a začali hrát s Majkem Naumenko ze skupiny "Zoopark" (Зоопарк) a Andrejem Panovym, ten byl považován za hlavního punkera Leningradu a v jeho bytě cvičila punk skupina "Automatické uspokojovadla" (Автоматические удовлетворители), do které pak Coj s Rybinem vešli.  Díky četným vystoupení v bytech skupina získala popularitu a začala dokonce jezdit do Moskevských bytů (např. Do bytu Artěmije Troickijého) 

Do Moskvy jezdili s častými přestupy. Coje si jednou všiml Boris Grebenščikov, slavný rocker, který ho pak seznámil s mnohými slavnými hudebníky. 

V létě 1981 Coj, Rybin a Oleg Valinský založili novou skupinu "Garin a hyperboloidy" (Гарин и гиперболоиды), která si během krátké doby vydobyla své postavení v Leningradské rock kultuře. Oleg Valinský odešel na vojnu a skupina změnila své jméno na Kino

Éra Kino

Ihned po přejmenování skupina začala skládat první album. Tehdy jim pomohl Boris Grebenščikov, který je přivedl do studia Andreje Tropilla. Album bylo nahráno v létě 1982 a neslo název „45“, neboť kazeta měla limit 45 minut. Během sepsání alba Kino prvně hrálo na koncertě, zatím bez bicích.

(Nad životopisem se pracuje)
[Správcem a překladatelem je Sidoryk]



Správcem interpreta Viktor Coj (Tsoi/Цой) je Sidoryk; . Pokud objevíš, že je zde něco špatně, tak napiš správci.
Pokud chceš být také správcem, tak pošli žádost o správcovství. Texty písní, překlady a videoklipy jsou vkládány registrovanými uživateli.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.