Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu
playlist

There was a country by the sea, but I cannot say for certain, whether it was part of a lonely isle, or merely some coastal region.
A landing-stage of rotten blanks stretched carefully into the waves, and for one moment I did wonder, what frightening purpose it might serve.
O, heavy, roaring, endless seas, what secrets does this rage entomb? Have ancient memories or hungry ghosts, gathered all their strength, to call for this storm?
Deep-seated gardens, almost a labyrinth, walled in by ruins and rocks ivy-clad, perhaps this strange place had once been a palace, where now viole(n)t bushes bear dark thorns instead.
A young boy was taking me by the hand and unerringly he was leading me down below the gardens, which I hardly remembered, the moment I took the first step underground.
We came to a room with only small windows, and to my suprise I could somehow still hear, though reduced to a murmur, now chant-like and humming, to once savage voice of the roaring sea.
The boy has built a catacomb, he is living in a tomb, below the ground, where there's no sound, he is hiding, from the world.
Something resembling an altar was built there, a secret overshadowed structure and use, underneath, in inanimate self-contemplation, lay a jet-black mass of coal-like granules.
Yet, this dark material had an unearthly lightness, and when I touched it, to feel what it was, it did seem to totally ignore my presence ...-without leaving a trace, it came trickling off.
Then out of a sudden from under the barrow something, appeared, unexpectedly: it was the bones of the little boy's mother, which he had placed with greatest care underneath



There must have been something in my look(s), 'cause the little boy started to speak, and to my unvoiced Question of why he had done this, he answered these words to me:
"This is the only way I can be save from her, only this can guarantee, that she will not rise again, because when she does, she is always following me.
There's just no alternative, I cannot escape from her, because as soon as I try, she will get up again, merely to haunt me...-oh, believe me, I have tried numerous times!
But here in these vaults I have finally found something that works like a seal, these jet-black granules do keep me from harm, and her bones can no longer hurt me.
Piled up in a certain, specific form, all the remains must be covered with it, then everything keeps still and for a brief moment I can pretend, that she does not exist.
Yet, all the time I must be on my guards, because now and then it can happen indeed, that frequently the earth does tremble and shaken, and some of the stones are Starting to slip.

So, constantly I have to control the barrow, the jet-black darkness of the coal-like mass, in order to be there, to repair the damage, to pile all back safely and to replace..."

The boy has built a catacomb, he is living in a tomb. below the ground, where there's no sound, he is hiding from the (terrible) world. It took me a while to realism that we all have secrets and fears ...- is it then a surprise that we close our minds from the pain that is causing these tears ?

Text přidala Moonlight

Video přidala Lucipher69

Byla tu země u moře, ale nemůžu říct jistě, zda-li
to byla část osamělá část ostrova, nebo pouze přímořská oblast.
Přístavní molo z tlející prízdnoty táhnoucí se opatrně do vln,
a jediný moment jsem se divila, jaký hrozivý smysl to může
mít.
Oh, těžká, burácející, nekonečná moře, jaká tajemství tento vztek
pohřbívá? Shromáždily staré vzpomínky nebo hladový duchové všechnu jejich
sílu, aby přivolali tuto bouři?
Hluboko usazené zahrady, téměř labyrint, obehnané ruinami a
kameny porostlé břečťanem, snad tohle podivné místo bylo kdysi palác,
kde teď fialové keře na místo toho nosí tmavé trny.
Mladý chlapec mě vzal za ruku a neomylně mě zavedl
dolů pod zahrady, které jsem si sotva pamatovala,
ten moment, kdy jsem udělala první krok pod zemí.
Vešli jsme do místnosti s jedním malým okýnkem a k mému překvapení
jsem mohla nějakým způsobem pořád slyšet, ačkoli se omezil šepot, teď
něco jako bzukot a pokřik, kdysi bujarý hlas burácejícího moře.
Ten chlapec si postavil katakombu, žije v hrobce, pod zemí,
kde není žádná zvuk, ukrývá se před světem.
Něco podobající se oltáři, tu bylo postavené, tajemství
zastínilo stavbu a její použití, vespod, v neživém rozjímání nad sebou,
leží tu černá hromada uhlí.
Přesto měl tento temný materiál nadpozemskou lehkost, a když jsem se ho
dotkla, abych cítila, jaké to je, zdálo se, že úplně ignoruje mou
přítomnost...-bez zanechání stopy, odtékalo to pryč.
Pak z ničeho nic, z pod nějaké mohyly, se něco nečekaně objevilo:
byly to kosti chlapcovy matky, které sem s největší opatrností uložil.

Musí tu být něco v mém pohledu, protože ten malý chlapec
začal mluvit, a na mou nevyřčenou otázku, proč to udělal,
mi odpověděl tohle:
"Tohle je jediný způsob, jak od ní můžu být v bezpečí, jen tohle může ručit
za to, že znovu neobživne, protože to ona dělá, ona mě vždycky pronásleduje.
Není tu žádná jiná možnost, nemůžu jí utéct, protože hned jak se o to pokusím,
ona zase vstane, jen aby mě honila...- oh, věř mi,
už jsem to zkusil nespočetněkrát!
Ale tady v této hrobce, jsem konečně našel něco, co funguje jako pečeť.
Tyto uhlově černá zrna mě drží dál od zranění, a její kosti mi už nikdy
nemůžou ublížit.
Nahromaděné do určité, specifické formy, všechny pozůstatky tím musí být přikryté,
potom je na krátký okamžik všechno v pořádku a já můžu předstírat,
že neexistuje.
Přesto to musím pořád hlídat, protože se sem tam samozřejmě stává to,
že se země třese a chvěje
a nějaké kameny začínají sklouzávat.

Tak neustále musím kontrolovat mohylu, tu uhlově černou temnotu
hromady, která vypadá jako uhlí. Tak jsem tu, abych opravoval poškození, hromadil
všechnu tu černou bezpečnost a nahrazoval ji..."

Ten chlapec si postavil katakombu, žije v hrobce, pod zemí,
kde není žádný zvuk, ukrývá se tu před (hrozným) světem.
Na chvilku mě zavedl do reality, že všichni máme svá tajemství a obavy...
- je to pak překvapení, když uzavřeme svou mysl od bolesti, která
jinak zapříčiní tyhle slzy?

Překlad přidala Moonlight

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.