Trnitá - text

Kdo mne vysvobodí z otroctví vlastního těla?
Kdo mne ponese, když půda pod nohama se mi rozechvěla..
Který hrnčíř dal mojí mysli tvar?
Kdo své tělo za mne rozerval..?

V písku cesta je úzká a trnitá.
Kdo po ní kráčí, má v dlaních otisk Krista.
V písku cesta je úzká a trnitá.
V tom trní je věčnost ukrytá.

Kdo z nás za stříbro, tě smrti zaprodal?
Kdo bez bázně, nevinnou krev proléval?
My všichni, Jidášové, potřísněné ruce máme.
My všichni zrádci a vrazi jsme, beze zbraně.

V písku cesta je úzká a trnitá.
Kdo po ní kráčí, má v dlaních otisk Krista.
V písku cesta je úzká a trnitá.
V tom trní je věčnost ukrytá.

Čí ruce nás objímaly, když strach a úzkost nám hlavu omotaly?
Ruce zraněné, ale plné, z plností život rozdávaly.

V písku cesta je úzká a trnitá.
Kdo po ní kráčí, má v dlaních otisk Krista.