Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

TSR - Zranitelní - text

playlist

(Revolta)
Řekni, kolikrát jsi dostal zprávu,
která v tobě zanechala ztrátu, zradu.
Nikoho nezajímalo kdo byl v právu,
pravdu tu pak pošlapali ti v tom stádu.

Řekni, kolikrát ti zůstala jizva,
nikdo jí neviděl, ale ty jí znáš.
Tváří se tak nevině ale není čistá,
je to tak dávno, ale stále tak čerstvá.

Skrýváme všechny ty bolestivé věci,
ať můžem roztáhnout křídla v kleci.
Možná je čas přiznat, že nejsme moc dobří herci
a říct si: Už to takhle dál nechci.

Možná je čas přestat hledat kdo je vinen,
přes tu všechnu bolest začít zase věřit lidem.
Prohra totiž neznamená nebýt neporazitelný,
možná je čas přiznat, že jsme taky zranitelní.

(LaFre)
Za ty léta už mám na duši vyrytý znak,
že jsou životní situace co poškrábou lak,
Že někdy je to tíha jako přejel by tě vlak,
a to vyleštěné ego dostane pěkně na frak.

Že karma se mnou klidně zacvičí, to já už vím,
jsem jenom nedokonalý pěšák mezi tím vším.
Jsou události, které už bych neomluvil slovy,
asi jako když jsem položil motorku Hádesovi.

Jsem jako zlatem na dně naplněná bedna,
co leží dole v moři a neodrazí se ze dna.
A i kdybych měl na věcech jen malý podíl viny,
tak stejně mě to přes to všechno táhne do hlubiny.

Člověk co je za vodou tak nevidí ty světy,
kde žijou ti co o ně smůla típá cigarety.
Kde osud na tebe několikrát vytáhl flintu,
a jen tak nenajdeš tu cestu zpátky z labyrintu.

(Kalo Wyo)
Jednou, dvakrát, třikrát, stokrát,
nedokážu panebože kolikrát spočítat.
Změnila mě doba, možná napomohl tomu strach,
poznal jsem tolik věcí, které vážně nechceš znát.

Je to můj život, ale zklamala mě stráž,
nechala to jenom tak - osudu na pospas.
Proto vůbec nemá žádnou cenu tohle vyčítat,
jsem přeci jenom člověk, možná tyhle slova znáš.

Strach, dětský pláč, nejistota, stále bída, hlad,
dlouhé roky bez matky, tělem nezastavím vlak.
A možná právě proto díky tomu jsem ten případ,
ten případ, který z pohádek už nepoznáš.

Jestli tohle všechno byla nachystaná pekla past,
tak to všechno prostě beru, nezůstanu dole stát.
I když mě to vážně bolí, nenechám to jenom tak,
jsem kápo Kalo Wyo, nikdy neuvidíš pláč.

(Civil)
I ta nejsilnější dravá šelma lovící maso,
je stále jen v křehkém těle, však znáš to.
Stačí kolem krku jedno dobře hozené laso,
a vinný nebude jen ten co spáchal to elpaso.

Na lidech co si jen kráčí klidně svou trasou,
ale ani se nedivím, když se jak ovečky pasou.
Bojí se jít za svým, bojí postavit se před soud,
jedině ti zranitelní v srdci tuhle pravdu nesou.

I když ta křivda bolí, utrpení přesto snesou,
aby šířili své heslo dál a nesli ho jak žezlo.
V to oceánu zrady, měli ho jak veslo,
a přes to všechno, i tak nebáli se klesnout.

Do hlubiny svého svědomí, kde se sešlo,
to co odčinit nešlo a na papír se nevešlo.
Proto zpátky na zem pro případ, že budeš raněn,
protože slzy pak nemusí uhasit ten plamen.

Text přidal uzenar

Text opravil MayoReeve

Video přidal uzenar

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.