RRainbow - texty

texty písní

playlist

fotky

fanklub

zajímavosti

Legendární hardrocková kapela Rainbow je jedno z mnoha dětí porozených matkou královnou Deep Purple. Narodila se v roce 1975, když od Deep Purple odešel po mnohých hádkách a peripetiích (zej... ména s Gillanem) sice geniální kytarista, avšak lidsky zřejmě dosti komplikovaný Ritchie Blackmore. On tak úplně Rainbow vlastně nezaložil, protože plné tři čtvrtiny budoucích Rainbow jsou bývalí členové kapely Elf, která se tak nějak přetavila do Rainbow. Byli to Ronnie James Dio - zpěv, Graig Gruber - basa, Mickey Lee Soule - klávesy a Gary Driscoll na bicí. Zbylí dva Elfové Mark Nauself a Steve Edvards odešli ke Gillanovi, takže vše zůstalo v podstatě v Deep Purple rodině.

V tomto složení také natočili první a skvělé album Ritchie Blackmore´s Rainbow obsahující klasický hardrockový materiál s hitovkou Man on the Silver Mountain, vše plně pod kontrolou Ritchieho kytary. Na dalším a zřejmě nejlepším albu kapely Rising už z Elfů nezůstal kámen na kameni, kromě Dia. Všichni odešli a hádejte kam ? Ke Gillanovi. Ritchiemu Blackmorovi nutno přiznat jedno. I když zřejmě je hodně obtížné s ním vyjít, muzikanty si vybírá (i když jen na krátko) vždy skvělé. Na Rising hraje na bicí další rocková legenda Cozy Powell, na klávesy Tony Carey a na basu Jimmy Bain, všechno pěkný máničky a výborný muzikanti. Na albu je to znát i když právě Rising mi připadá dnes poněkud těžkopádný. Album obsahuje i zajímavou skladbu Stargazer nahranou s Monackým symfonickým orchestrem. V tomto dle mnohých (i mě) nejsilnějším složení vyšlo i živé dvojalbum On Stage dokazující sílu kapely naživo, o dokola vydávaných živácích z povedeného turné po Německu v roce 1976 nemluvě. Lehce obměnění Rainbow (na basu Bob Daisley a na klávesy David Stone) vydávají v roce 1978 další (a pro většinu také poslední) pecku v podobě alba Long Live Rock´n´Roll se stejnojmenným hitem, jakož i vypalovačkou Kill the King. Rychlé album se stává jakousi labutí písní kapely, posledním albem na kterém zpívá majitel uhrančivého hlasu Ronnie James Dio. Všechna další alba, jakkoliv jsou v rámci žánru dobrá, nedosahují razance prvních čtyř alb a Rainbow se zvolna přesouvají do kategorie jakéhosi soft rocku. Zkrátka vyměknou.

Ronnie James Dio se brzy stal Blackmorovi minimálně rovnocenným partnerem a po pravdě až krystalicky hard rockový hlas Ronnie James Dia je identifikovatelný pro Rainbow v první a lepší etapě kapely přinejmenším stejně, jako Blackmorova kytara. Dvě tak výrazné osobnosti, když jedna z nich je Blackmore, to nemohlo dělat dobrotu a taky nedělalo. Dio odchází od Rainbow, ale v rockovém světě výrazně vyčnívá dál. Ať už s Black Sabbath, vlastní hardrockové kapele Dio, nebo třeba i jako host u Deep Purple. V roce 1979 už s Rainbow zpívá na albu Down to Earth Graham Bonnet a i když kapelu posílil další ex. Purple Roger Glower, už to nějak není ono. Další album, další zpěvák. Na albu Difficult to Cure zpívá Joe Lynn Turner (budoucí zpěvák Deep Purple na chvíli) a i když hraje na klávesy další legenda Don Airey a bicí obsluhuje Bobby Rondinelli, pořád to není ono. Rainbow ztratili jiskru a už ji nenašli. Joe Lynn Turner vydržel zpívat s Rainbow až do konce i když k dalším změnám v kapele ještě došlo. K návratu do první hardrockové ligy už ne. I když na omluvu Rainbow je třeba připomenout, že se píše polovina 80.let a hard rock když neumírá, tak je velmi těžce nemocen.

V roce 1984 Rainbow ukončují činnost díky vzkříšení Deep Purple v původní sestavě, tedy i s Blackmorem i Gloverem. Ritchie Blackmore ještě pár let zazářil ve znovuobnovených Deep Purple, ale odchodem od své mateřské kapely (znovu zapřičiněným neshodami s Gillanem i ostatními členy) a založením podivné formace Blackmore´s Night spolu se svojí ženou (která se právě vtipně jmenuje Night), hrající keltsko renezačně pseudostaroanglické nudné vybrnkávačky, ocitl se bývalý hardrockový velikán zcela mimo rockovou mísu a setrvává tam dodnes.

Když Ritchie v roce 1993 odešel podruhé od Deep Purple, dal nakrátko ještě Rainbow dohromady s úplně novými muzikanty (Morris, O´Reilly, Smith, White), z čehož vzniklo ne až zase tak špatné album Stranger in Us All (1995). Tím ale historie Rainbow definitivně končí a vycházejí už jen kompilace a živáky, přičemž alba mapující turné po Německu v roce 1976 (vyšlo jich několik právě z tohoto turné, v podstatě skoro co koncert na šňůře, to album) vůbec nejsou špatná a ukazují sílu kapely naživo v nejlepších časech Rainbow. O kvalitě a hardrockovém přínosu kapely Rainbow není sporu. I když se v kapele okolo Blackmora točili muzikanti jak na obrtlíku, vždycky to byli muzikanti výrazní, kteří opravdu uměli. Charakteristika Rainbow by se v kostce také dala shrnou do věty : Druhá nejlepší kapela, ve které hrál Ritchie Blackmore. Tak budiž Rainbow země lehká, svojí práci pro bigbít odvedli.   ZOBRAZIT VÍCE