Playlisty Akce
Reklama

Zvláštní láska na nás zbyla - text

playlist Playlist

Ukaž píseň na Facebook

Když byl L.C. malej kluk, říkal lidem:
jednou až vyrostu, přestanu se zajímat o autíčka a začnu se zajímat o holky
přestanu chtít být popelářem a stavitelem mostů
začnu pít pivo a pojídat hamburgery a hranolky
koukat se na cizí prdele v těsnejch sukních přes poloprázdnou flašku a pochvalně si u toho mlaskat
já budu líbat Adélku a ty závistí si pukni
a ta poloprázdná flaška je tygrem jehož jméno je láska
a pak se učil plemena psů a hlavní města zpaměti
a těšil se, že bude jeden z mála, co zažije přelom století
kreslil divný hranatý auta, co by nešly nikdy postavit, ale v tu chvíli mu připadaly krásný a sralo ho, že ještě nikde nejezdí
když si v 18 lehnul s trávou na znak do trávy, musel se jen smát, jak se lidi plácaj ode zdi ke zdi
a první kniha, co napsal, byla o klukovi, kterýho neposlala v 15 do prdele holka, kterou miloval už odmala
to se stává
na něj čumí ve vlaku nějakej děda, co má na sobě šusťákovku a tenisky a kšiltovku a usmívá se a je mu asi 60
L.C. si říká, kolikrát asi dostal pořádně přes pysky
kolik cigaret vykouřil
a kolikrát se asi opil
kolikrát?
kolik lidí naštval a už nikdy se neomluvil
a kolik holek měl fakt rád a neřekl jim ani ty máš hezký voči
ale to je jedno
stejně v Adamově (?) vystoupí a půjde za vnoučatama, který maj rádi autícka a chcou být popelářema a svět se točí
a stejně mi 60 nikdy nebude
když byl L.C. poprvý na Silvestra venku, ležel po půlnoci v posteli a poslouchal opilce, kterým se všichni v místnosti chtěli tolik podobat
všem bylo 16 a všechno bylo tak nějak divně umělý, jako by místo každýho v místnosti byla nastrčená vosková osoba
ty nevinný bledý tváře zkroucený chlastem a chrchlající a nadávající na rozžhavený střepy v palici
nakonec si vždycky zvyknou
a ze zásady se nekoukaj do zrcadla
toho chlastu
toho žrádla
každej druhej tu čte Bibli, ať už Satanskou nebo obyč
a alibisticky se odevzdává do rukou svýho Boha
L.C. se upřemýšlí k smrti
už leží v hrobě, podejte mu rýč
co to bude naposled? panák ruma?
radši stroha
Adélka je nádherný stvoření a má nejhezčí oči na světě a nejhezčí prsa na světě a je vtipná a L.C.mu rozumí
a je pryč
a L.C. se monotématicky sápe v paměti po létě, kdy ještě neměla cizí ruce v kalhotkách a čas počítal se na rumy
napsala mu dopis, co má dodneška na polici
že prej nebuď smutnej, bylo to hezký
a ty chvíle za to stejně stály
stejně brzo zemřeš, protože už nikdy nevykašleš ten hnus, co máš v plicích
hele, hvězdy svítí
Velký vůz se z kopce valí
aspoň bude o čem točit seriály na jemně komediální strunu, ikdyž s předvídatelnými charaktery
nebudem se přece věčně chovat jako malý
teď je nám 20
nejvyšší čas začít si hrát na pozéry
člověk stejně začne pít už ráno, ikdyž by měl až po práci
protože ho baví procházet se městem a nevědět o lidech , že neví
že nebe je černý
a rozpáraní beránci nad jejich hlavama močí na silnice, kde se L.C. snaží chytit druhý dech
každej den začíná v posteli a končí v posteli
a mezi tim je propast, kterou neni jak vyplnit, protože všechno kolem spěchá
a jen jeho vnitřnosti stojí ve vlastní krvi po pás
a hlava volá, volá po večkerym chlastu světa
a my pořád v cizích bytech každou noc hledáme skrýše
a nikdo nás nezná, dokud se pořádně nezapíšem
je třeba rozbíjet věci nahlas a uvnitř křičet tiše
a sahat si na stehna
a plivat na zdi katedrály
to jen ze rtů vychází jed
a stejkovej nůž krouží v břiše
a o všem, co se stane, potom napíšeme seriály
a než shoříme v bažinách za devatero horami a lesy
bylo by to fajn, řekneme si
lovci motýlů ze Třetí říše
než půjdeme večer domů, nakoupíme flašky
a co nevypijem teď, to vypijem tam
a ty se po pěti vodkách spustíš s prvním klukem
a já po šesti vodkách budu dělat, že se nekoukám
nakoupíme flašky za peníze na jídlo a dlouhý cigarety za peníze k narozeninám
a ty se po pěti vodkách spustíš s prvním klukem a všichni budou dělat, že se baví, baví, baví
a že se koukaj jinam
ráno budeme pít kafe jako nic a všechno, co kdo kdy řekl, smeteme ze stolu
spolu s ubrusem špinavym od vína
a světlo venku
Slunce barvy duhových koktejlů (?) do nás vstoupí a stráví,
stráví nás, stráví nás jak rakovina
neznáš nikoho v tomhle domě, ale víš, že jednou pohřbíš všechny svoje starý stíny
a co je komu po tobě, co komu po mně
co komu po lidech
co komu po lidech
co komu po lidech, kterým se nechcou tahat držky z hlíny
co komu po lidech
co komu po lidech, který se rádi zapalují a hoří
a kteří pojídají sklo a zásadně nečtou manuály a rádi vdechují prach
a co postaví, to za den zase zboří
a chcou slyšet svoje oblíbený slova
slova, který vždycky lhaly
aspoň bude o čem točit seriály na jemně komediální strunu, ikdyž s předvídatelnými charaktery
nebudem se přece věčně chovat jako malý
teď je nám 20
nejvyšší čas začít si hrát na pozéry

Text přidala ivetap

Video přidala ivetap

Je zde něco špatně?
Reklama
Reklama

Zvláštní láska na nás zbyla

Reklama
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.