Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

Kometa




A když mi tohle všechno
Začíná bejt podezřelý,
Vyjde to vždy na stejno
Studený a nebo teplý.
Slunce, měsíc i souhvězdí,
Snad zastávku nepřeletím.
Mezihvězdnou dopravou,
Cestuju za svou drahou.

Kometou dalekou, se vzdáleností nevypočitatelnou
Jako onou samou na druhou
Stranu se všechno vypočítat dá, nerovnice,
Ale teď se mnou tak akorát klepe zimnice.
Jak udržet stabilitu, když mě nohy nedrží,
Cítit se chvíli jako bůh je vážně boží.
Ale ten návrat zpátky na zem,
Je jako facka s největším důrazem.

A když mě tohle všechno
Začíná pomalu zmírat,
Přestává mě vlastní hejno
Mezi sebe počítat.
Ale mně to nevadí, chudí nebo bohatí,
Tomu všemu uletím, do jinýho souhvězdí.
Od malička jsem tak trochu v jiným světě,
Tak dávám sbohem, sejdeme se na kometě.


Vylítli jsme
Komínem
Do vesmíru
Jsme jinde
Sejdeme se
Na kometě
Na zastávce
Na jiným světě.

Oběžná dráha
Je nám malá
Musíš vstávat,
I když bys radši spala.
Spolu nás čeká
Volná kometa.
Čeká jenom na nás,
Neotálej, pojď dál.


Ale byla to jen reklama na prázdnou láhev,
Prošlý zboží, záruka na jed.
Místo výletu, přišli jsme o pravomoce,
Sílu, nárok na navrácení vsugerovaný emoce.
Cítím se nemocen na cestě do sebe,
Řekli mi, že tě nemám zklamat, ale...
Všechny chyby teda beru na sebe,
Obracíš se ode mne obratem.

Prosím tě, vrať se bejbe,
Nic přeci není tak hrozný.
Nic, na čem tak strašně sejde,
Vždyť jsme Slunce, Měsíc, bozi.
Peklo je tak moc daleko,
Že už na nás nefunguje.
A když jsem z toho na měkko,
Slunce mě orestuje.

Připadám si jako podvodník, co je oklamán
Sám sebou, navzdory reklamám.
Zájezdům do ráje, nic proti cestovkám,
Nejsem pán, co by upřednostnil stan.
Zadán jen pro nejluxusnější hotely,
Beze slevy, motely pro vyhaslý komety.
A kdyby na nás vytáhli kulomety,
Neboj se, poslední chvíle budou společný.


Vylítli jsme
Komínem
Do vesmíru
Jsme jinde
Sejdeme se
Na kometě
Na zastávce
Na jiným světě.

Oběžná dráha
Je nám malá
Musíš vstávat,
I když bys radši spala.
Spolu nás čeká
Volná kometa.
Čeká jenom na nás,
Neotálej, pojď dál.



Pojď dál, vidíš, taky jsem se ničeho nebál, když jsem před tebou stál, tak jsem to schytal, ale ty žiješ dál...



Umírám ti v klíně, poslední chvíle,
Nevypadám čile, jen trochu bíle.
Pošli všechno, co mám, mámě,
A ať do Dunaje rozprášit nechá mě.
Všechny moje texty patří všem, kterým patří,
A noty ať v plamenech shoří.
Instrumentálky všem, co o ně stojí,
Moje tělo ať použijí v patologii.

Ber to jako, že odpočívám,
Beru si dovolenou, která nekončívá.
Štastný konce jsou pro malý děti,
Ale my přeci ještě nejsme dospělý.
Přesto je těžký v cokoliv uvěřit,
Tak, aby sme pak nebyli zklamaný.
Těším se, až budu plavat na hladině,
Jsem rak, znamení to prokazuje.

Střepy prý přinášejí štěstí
Jeho ruce pláčou
Do kůže si píše tajemství
O tom, že pravda nebolí
Tep je rázem pomalejší
A rozmazané okolí
Život je příjemnější
Když si ho sám zvolí

Děkuju ti za všechno,
Všechno, cos mi dala
Všechno, cos mi vzala.



S tíží můžu odporovat
Něčemu, co nebudu chápat
Bůh nade mnou, Bůh podemnou
A co Ďábel
Ten s tíží může věřit v něco
Co sahá mimo jeho peklo
Červeně svítí jeho slunce
Když je mu už vážně smutno

S tíží můžu odporovat
Něčemu, co nebudu chápat
Bůh nade mnou, Bůh podemnou
A co Ďábel
Ten s tíží může věřit v něco
Co sahá mimo jeho peklo
Červeně svítí jeho slunce
Když je mu už vážně smutno

Text přidal PhoeniCZ

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.