Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

VALJEAN:
Co jsem to zač? Ach, Bože, prašivý pes,
jak jsem to udělat mohl, jak jsem tak hluboko klesl,
už kradu nemaje hlad a to je zvrácenost.
Těch dvacet let hrůz, to mi nebylo dost,
jde o to se mstít či o co mi jde?
Tak nebo tak, byl to výkřik zášti mé.

Jsou cesty jiné, pro mě ne,
to kvůli jediné zmýlené,
nebe nade mnou skryly obrysy vran.
"Jsi číslo!" mi řekli, ten tam je Valjean.
Inu, proměna z ničehož nic,
pro bochník chleba jen, pro nic víc.

Proč se mnou jednal právě on,
jak se svým bratrem nejbližším,
snad poznal, že mou duši léčí,
když odpustil mi, ač znal můj přečin.
Snad dobru zasvětil mě tím a Kristu zvlášť,
mě jenž jsem nenáviděl svět
pro jeho nenávist a zášť.

Plivne svět, plivnu já,
na revanš tady máš!
Tohle mé bylo krédo,
to byl můj otčenáš!

Že zloděj jsem a neznaboh,
mě biskup taky mstít se mohl,
a místo toho dal mi volnost,
já stydím se a měl bych děkovat.
Řekl, že i vlastní duši mám,
jak mohl to znát?
Sám sebe našel bych teď rád
i cestu kudy jít a kam.

Já jsem selhal, Bohu žel,
stal se plísní nečistou,
snad Jean Valjean měl by teď měl
začít s velkou očistou.
Tenhle bídník, antikrist,
do bot práskne čelem vzad,
Jean Valjean škrtl křestní list
a nový příběh začne psát!

Text přidal Zak32

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.