Na konci podzimu kdy ledové je moře
a vlny ti omývají podrážky bot
když tě mlha praští do tváře
a v lucerně ti dohořívá poslední knot.
Přes mlhu nevidím padat hvězdy
už hledám ve tmě sám sebe
Po písku chodím bos vždyť je už čas
a na svetr mi padá rosa a slzy z řas.
Pár kapek vlny pod mlhobitím
ve vlasech vítr jak medůzin stín
Co podruhé naráží
a tobě se ozývá pod kůží
