Mezi kopci cesta je klikatá - text

Atrament:
Mezi kopci cesta je klikatá,
já vzdělání jdu vstříc.
Toť mezer mých buď záplata
již štěstím rudne líc!
Cesta poznání je trnitá,
jak zrno od plev oddělím?
Věž zámku z dálky mne vítá
s měděným cimbuřím.

Za sebou mám již cesty kus,
hle, Gasthaus dřevěný.
A na něm nápis dí: "cum spiritus",
už ten název hezky zní!
Zde zavazadla má tak těžká
jsou a plná knih,
je vemte, prosím, nahoru,
já spát chci v podkroví...

A na stůl noste hbitě jen,
já v Praze naposledy jed.
A taky nějakej alkehol,
co náladu by zved!
Kdo ke mně si tu přisedá?
Mě zdraví jménem mým?
Asi stoletá to stařena
já pobouřen jsem tím!

A karty rozložené
na stolku náhle zřím
v místnosti zakouřené
čistým konopím!
Zděšení mé svrchované
jak minulost mou zná.
Já znáti chci však dokonale,
co budoucnost mně dá!

Kartářka:
"Zde je král a vedle spodek."
Atrament:
"Co to znamená?"
Kartářka:
"Pán urozený ti asi natře zadek."
Atrament:
"A co bude dál?"
Kartářka:
"Objednáš-li kořalku,
vzápětí hned zvíme,
budeš-li hlavu míti na špalku,
anebo štěstí v klíně!"

Atrament:
Již dost mám, babo, řečí tvých,
já okultista jsem!
Do karet sice nevidím,
však vím, co s životem!
A v šenku nápis rumělkou:
"Et cum spiritus tuo".
Tam já se sklenkou svou
teď budu zpívat duo!

Jak z čistého nebe blesk
opojen zjevem dívky krásné.
V mých očích tkví těch zraků lesk
i bokův tvary jasné!
My probděli jsme celou noc
i lože zrána prázdné,
když stolek svou nám skýtal moc
při zaklínání správném!