Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

A Poem - text, překlad

playlist

Third time writing you a letter, getting darker.
I’m getting worse and worse.

I had a reason for the writing, but trying to exorcise my demons didn’t work.
To try to rid me of The worry and to purge you out of wonder for the future and the hurt.
I wrote a poem:

I’m increasingly aware I’ve been painting things in gray,
I’m increasingly alarmed by the pain,
I’m increasingly alive to every cloud up in the sky,
I’m increasingly afraid it’s going to rain.

See, lately I’ve hated me for over-playing pain.
For always pointing fingers out at everyone
but Who in fact is guilty and for picking at my scabs
like they could never break but they can
and They will and I’ll spill like a leak in the basement,
a drunk in the night choir,
just slur all those Words to make deadbeat that sweet old refrain,
self-inflicting my pain and therein lies the real Shame:
I heard when they were picking through the rubble
finding limbs, they sang hymns, but Now what of what I sing?

The worry, the wonder, the shortness of days,
The replacement for purpose,
The things swept away by
The worry, the wonder, my slightness of frame,
The replacements for feeling,
The casual lay. And
The worst of the wildlife wears clothes and can pray and
The worry, the wonder, for three meals a day.
Only death unimpeded, not slowing it’s pace,
Brings that petty, old worry and wonder away.

Text přidala YDGn

Video přidala YDGn

Potřetí píšu ti dopis, stmívá se.
A mě se víc a víc přitěžuje.

Měl jsem důvod psát, ale pokus vymýtit své démony nevyšel.
Snažil jsem se zbavit starostí a očistit tě od přemýšlení nad budoucností a od bolesti.
Napsal jsem báseň:

Víc a víc si uvědomuji, že věci maluji šedě,
Víc a víc jsem si vědom bolesti,
Víc a víc jsem naživu, blíž k mrakům na obloze,
Víc a víc se bojím, že začne pršet.

Vidíš, poslední dobou se nenávidím kvůli přeceňování bolesti.
Že vždycky ukazuji na ostatní
Než na skutečného viníka a že si strhávám strupy
jako by nikdy neměly slézt ale ony by slezly
A taky že slezou a já se rozliji jako kaluž ve sklepě, opilý v nočním chorálu,
jen mumlat všechna ta slova a vyčerpat ten sladký starý refrén,
sám si způsobuji bolest a tam leží opravdová hanba:
Slyšel jsem, když se probírali skrze sutiny
hledajíce končetiny, zpívali hymny, ale čím budu zpívat teď?

Starost, údiv, krátkost dnů,
Nahrazení záměru,
Věci odchází díky
Starosti, údivu, mým nedostatkem falešných obvinění,
Nahrazováním pocitů,
Lhostejně ležet. A
Ti nejhorší z divočiny nosí oblečení a umí se modlit a
Starost, údiv, jídlo třikrát denně.
Jen smrt nepřekáží, nezastavuje svůj chod.
Odnáší tu banální, starou starost a údiv pryč.

Překlad přidala YDGn


Wildlife

La Dispute texty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.