Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

A Departure - text, překlad

playlist

To scratched out, for everything.
Night fell on me writing this and I ran out of paper so I crossed the name out at the top of the page.
Not sure why I'm even writing this.
But I guess it feels right.
It sort of feels like I have to-like an exorcism.

I guess that makes me sound crazy but that's alright.
Lately I feel like I might be, not that I've heard any voices or anything.
Just like that everyday kind, where you forget things you shouldn't and you think too much about death.

Maybe you know what I'm talking about.
Or maybe you would have known?
Or had known?
Is it once knew?
I don't know what tense to use.

I know I never used to feel like this.
I used to never think of death or hear voices.
I used to feel like everything was perfectly in order, a normal life, but I guess then came a departure.
That I know you understand (or would've understood?).
I guess things changed after that, and I'm mostly scared now.
But it's there in the stories, or whatever they are.
You can see it. Anybody could if they could Look.
I wrote some notes in the margins explaining it.
The rest is in between lines or in the fine Print.
First, the feeling of abandonment, then trying to cope.
Then death and hope and the thing Itself, waiting for me.
It's all there in the pages ahead of here.
It's there waiting for you.
Or for me. I'm not sure.
The whole story.

Text přidala YDGn

Video přidala YDGn

Vyškrtat to úplně všechno.
Padla na mě noc zatímco jsem psal a došel mi papír, tak jsem přeškrtl jméno na horní straně papíru.
Ani nevím, proč tohle píšu.
Ale je to dobrý pocit.
Je to jako exorcismus.

Asi se zdám být šílený, ale to je v pohodě.
Poslední dobou mám taky ten pocit, ne že bych slyšel nějaké hlasy nebo tak něco.
Prostě šílenství každého dne, kdy zapomínáš věci, které bys neměl a až moc myslíš na smrt.

Možná víš, o čem mluvím.
Nebo bys mohl vědět?
Nebo jsi věděl?
Kdysi dávno věděl?
Nevím, jaký čas použít.

Já vím, že jsem se takhle nikdy předtím necítil.
Nikdy jsem nemyslel na smrt a neslyšel hlasy.
Všechno pro mě bylo perfektně v pořádku, normální život, ale potom přišel odchod.
Kterému vím, že porozumíš (nebo bys porozuměl?)
Hádám, že potom se věci změnily, a teď se víceméně jen bojím.
Ale to je všechno v těch příbězích, nebo cože vlastně jsou.
Uvidíš. Kdokoliv by uviděl, kdyby se mohl podívat.
Připsal jsem pár poznámek na okraj, abych to vysvětlil.
Zbytek je mezi řádky nebo drobným písmem.
Prvně pocit opuštění, pak snaha vyrovnat se s tím.
Pak smrt a naděje a ta věc samotná, čekající na mě.
Je to všechno na těch stránkách.
Čekajících na tebe.
Nebo na mě. Nevím.
Celý příběh.

Překlad přidala YDGn

Překlad opravila Marketa333


Wildlife

La Dispute texty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.