Nosíme z módy kopretiny
čímž okrádáme stáda
a vůl - kdys jméno obětiny
je titul kamaráda
Na obou nohách vietnamku
a jako komfort hlavu
Na klopě placku jak psí známku
Znak příslušnosti k davu
čímž okrádáme stáda
a vůl - kdys jméno obětiny
je titul kamaráda
Na obou nohách vietnamku
a jako komfort hlavu
Na klopě placku jak psí známku
Znak příslušnosti k davu
I naše generace
má svoje prominenty
Program je rezignace
a facky argumenty
Potlesk je k umlčení
a pískot na pochvalu
a místo přesvědčení
jen pití píva Z žalu
má svoje prominenty
Program je rezignace
a facky argumenty
Potlesk je k umlčení
a pískot na pochvalu
a místo přesvědčení
jen pití píva Z žalu
Pod zadkem stránku Dikobrazu
vzýváme Zlaté tele
Sedáme v koutcích u obrazů
Čekáme Spasitele
Civíme lačně na měďáky
My - Gottwaldovi vnuci
A nadáváme na měšťáky
tvoříce - Revoluci
vzýváme Zlaté tele
Sedáme v koutcích u obrazů
Čekáme Spasitele
Civíme lačně na měďáky
My - Gottwaldovi vnuci
A nadáváme na měšťáky
tvoříce - Revoluci
Chceš vidět méně reklam? Registruj se
I naše generace
má svoje kajícníky
a fízly z honorace
a skromné úředníky
a tvory bez svědomí
a plazy bez páteře
a život v bezvědomí
a lásku K nedůvěře
má svoje kajícníky
a fízly z honorace
a skromné úředníky
a tvory bez svědomí
a plazy bez páteře
a život v bezvědomí
a lásku K nedůvěře
Už nejsme nejsme to co kdysi
Už známe ohnout záda
Umíme dělat kompromisy
a zradit kamaráda
A vděčni dnešní Realitě
líbáme cizí ruce
A jednou zajdem na úbytě
z té smutné revoluce
Už známe ohnout záda
Umíme dělat kompromisy
a zradit kamaráda
A vděčni dnešní Realitě
líbáme cizí ruce
A jednou zajdem na úbytě
z té smutné revoluce
I v naší generaci
už máme pamětníky
a vlastní emigraci
a vlastní mučedníky
A s hubou rozmlácenou
dnes zůstali jsme němí
Ne - nejsme na kolenou
Ryjeme držkou v zemi!
už máme pamětníky
a vlastní emigraci
a vlastní mučedníky
A s hubou rozmlácenou
dnes zůstali jsme němí
Ne - nejsme na kolenou
Ryjeme držkou v zemi!
Reklama
Zajímavosti o písni
- Píseň vzniká po zážitku Kryla, když při procházce městem v pasáži Platýn na Národní třídě na zemi posedávají květinové děti v euforii nevědomosti. Je 9.srpne 1968 na návštěvě je jugoslávský prezident Tito, který podpořil model reforem socialismu oproti předchozího jednání představitelů tzv.spojenců. Kryl nepatřil ke generaci, která křičela "My nechceme válku, chceme lásku". Na poslední sloku počká měsíc a v ní tvrdě pojmenuje atmosféru po návratu komunistických politků z internace v Moskvě. (roman59)
Reklama
Chceš vidět méně reklam? Registruj se
Bratříčku, zavírej vrátka
- Bratříčku, zavírej vrátka
- Král a Klaun
- Salome
- Veličenstvo Kat
- Důchodce
- Anděl
- Morituri te salutant
- Pieta
- Podivná ruleta
- Znamení doby
- Píseň Neznámého vojína
- Nevidomá dívka
- Jeřabiny
- Pasážová revolta
Reklama
Karel Kryl texty
- 1. Anděl
- 2. Bratříčku, zavírej vrátka
- 3. Morituri te salutant
- 4. Karavana mraků
- 5. Veličenstvo Kat
- 6. Salome
- 7. Král a Klaun
- 8. Děkuji
- 9. Demokracie
- 10. Píseň Neznámého vojína