Leží na zemi a zpívá,
leží na zemi a přemítá,
leží, do nebe se dívá,
je-li pravda stále ukrytá
jen tam...?
leží na zemi a přemítá,
leží, do nebe se dívá,
je-li pravda stále ukrytá
jen tam...?
Tělo do země mu vrůstá,
stromy kořenů ho vítají,
oči otevřou i ústa,
pohledem se zeptají:
„Jsi sám?“
stromy kořenů ho vítají,
oči otevřou i ústa,
pohledem se zeptají:
„Jsi sám?“
Leží na zemi a zpívá,
leží na zemi a přemítá,
leží, do nebe se dívá,
je-li pravda stále ukrytá
jen tam...?
leží na zemi a přemítá,
leží, do nebe se dívá,
je-li pravda stále ukrytá
jen tam...?
Registruj se pro MÉNĚ REKLAM !!!
Tělo do země mu vrůstá,
stromy kořenů ho vítají,
oči otevřou i ústa,
pohledem se zeptají:
„Jsi sám?“
stromy kořenů ho vítají,
oči otevřou i ústa,
pohledem se zeptají:
„Jsi sám?“
Tělo do země mu vrůstá,
až dolů k pramenům,
tiše říkají mu: “Zůstaň,
své žízně zbav se a podívej…
Vstříc ti jdou ruce kořenů,
nech se obejmout
a s mízou stoupej výš a výš…“
až dolů k pramenům,
tiše říkají mu: “Zůstaň,
své žízně zbav se a podívej…
Vstříc ti jdou ruce kořenů,
nech se obejmout
a s mízou stoupej výš a výš…“
Leží na zemi a zpívá,
leží na zemi a přemítá,
leží, do nebe se dívá,
je-li pravda stále ukrytá
jen tam...?
leží na zemi a přemítá,
leží, do nebe se dívá,
je-li pravda stále ukrytá
jen tam...?
Tělo do země mu vrůstá,
stromy kořenů ho vítají,
oči otevřou i ústa,
pohledem se zeptají:
„Jsi sám?“
stromy kořenů ho vítají,
oči otevřou i ústa,
pohledem se zeptají:
„Jsi sám?“
Staň se javorem a vnímej,
jak šeptá listoví,
nad vrcholy hor se vznes
na křídlech ptáků,
jako batole se dívej,
vítr ti napoví,
na své zavolej
a úctu vzdej jim.
Jak? Víš sám…
jak šeptá listoví,
nad vrcholy hor se vznes
na křídlech ptáků,
jako batole se dívej,
vítr ti napoví,
na své zavolej
a úctu vzdej jim.
Jak? Víš sám…
Lado! Živo! Rode! Velese! (4x)
Leží na zemi a zpívá,
leží na zemi a přemítá,
leží, do nebe se dívá,
je-li pravda stále ukrytá
jen tam...?
leží na zemi a přemítá,
leží, do nebe se dívá,
je-li pravda stále ukrytá
jen tam...?
Tělo do země mu vrůstá,
stromy kořenů ho vítají,
oči otevřou i ústa,
pohledem se zeptají:
„Jsi sám?“
stromy kořenů ho vítají,
oči otevřou i ústa,
pohledem se zeptají:
„Jsi sám?“
Tělo do země mu vrůstá,
až dolů k pramenům,
tiše říkají mu: “Zůstaň,
své žízně zbav se a podívej…
Vstříc ti jdou ruce kořenů,
nech se obejmout
a s mízou stoupej výš a výš…“
Staň se javorem a vnímej,
jak šeptá listoví,
nad vrcholy hor se vznes
na křídlech ptáků,
jako batole se dívej,
vítr ti napoví,
na své zavolej
a úctu vzdej jim.
Jak? Víš sám…
až dolů k pramenům,
tiše říkají mu: “Zůstaň,
své žízně zbav se a podívej…
Vstříc ti jdou ruce kořenů,
nech se obejmout
a s mízou stoupej výš a výš…“
Staň se javorem a vnímej,
jak šeptá listoví,
nad vrcholy hor se vznes
na křídlech ptáků,
jako batole se dívej,
vítr ti napoví,
na své zavolej
a úctu vzdej jim.
Jak? Víš sám…
Lado! Živo! Rode! Velese! (4x)
Reklama
Registruj se pro MÉNĚ REKLAM !!!
Poplór
Reklama
Tomáš Kočko texty
- 1. Severská
- 2. Velesu
- 3. Moravská
- 4. Ověnžok
- 5. Ondrášova píseň
- 6. Čarodějný popěvek
- 7. Poslední Božec
- 8. Běs
- 9. Lopeník
- 10. Morena