Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

Tomuhle já prostě odmítám uvěřit,
vždycky nás učili, že vše dobře dopadne,
že láska, naděje a víra vždy zvítězí,
nakonec přetrhaj všechny pouta a řetězy.

Poslední zbytky deště jí padaj do tváře,
a já se koukám jak jí život opouští,
pořád jí držím, ale už někam odchází,
co seš to za boha, když tohle dopouštíš?

Celej svůj zasranej, prašivej život jsem Ti věřil,
doufal jsem, že stojíš při nás
a chráníš nás když po nás ta bestie šahá,
když nemáme sílu jít dál, že podpíráš nás.

Tři byli jedno, toť svazek nejpevnější
podle tvejch slov, tak proč si ho zlomil?
Tak proč jsi ho zlomil? Tak kde jsi byl,
když ten hajzl vraždil, pročs to dopustil?

Elektřina ze vzduchu pomalu opadá
a slunce jako každej večer klidně zapadá
kolem jde život dál jako by se nic nestalo
a já tu stojím, asi přimrzlej nastálo.

Stmívá se, odcházím temnotou kdovíkam,
ztracenou nadějí až po sám světa kraj
konečně propadám touhám a vzpomínkám
ztrácí se člověk, co nikdy nepozná ráj.

Po zbytek života tě budu nenávidět
snažit se podrejt víru lidí v tebe
očistit od tebe nadobro tenhle svět,
a ty mi jako pomstu odepřeš nebe.

Tys mi vzal všechno teď řada je na mě
teď budu brát já - a klidně mě zabij
nedostaneš mě ani přes hlínu v hrobě
já budu ti nadávat, budu furt proti tobě!

Připadám si jako bych sem ani nepatřil
jako duch, kterýho do světa lidí někdo vypustil
pořád se dívám směrem, co zmizela
tělo bez duše a duše bez těla.

Text přidal Sleeper

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.