Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

Snakes & Ladders - text, překlad

playlist

In this race there's no keeping pace
Bare foot under naked skies
Masks unveil and so does clouds
Remark, sun stands high
The price of pursuit will cost your feet

Close enough isn't closing in
Close enough isn't closing in
Close enough isn't closing in
You won't ever climb high enough
Close enough isn't closing in
You won't ever run fast enough

Point a finger down righteousness' path
They will follow you and lift you up
You shall never walk again

Exposure lies in the eye of the beholder
Exposure lies in the eye of the beholder
We see what we're presented with
But are you willing to look a little further?

Close enough isn't closing in

Close enough isn't closing in
Close enough isn't closing in
Close enough isn't closing in
You won't ever climb high enough
Close enough isn't closing in
You won't ever run fast enough

Close enough isn't closing in
You won't ever climb high enough
Close enough isn't closing in
You won't ever run fast enough

Close enough isn't closing in
We're closing in
we're climbing higher and higher
Close enough isn't closing in
We're closing in
we're running faster and faster
Close enough isn't closing in
We're closing in
we're climbing higher and higher
Close enough isn't closing in
We're closing in
we're running faster and faster

Confine these treacherous undoings. We choose what we're given. And I live, so I'll live in these brief unmeasurable intervals called moments. But the only thing I get to keep are the sticks and stones. Just like memories, these will break and crumble in to scraps and splinters in the palms of my hands. When the hourglass has been crushed I am just a man pouring my own sand in the pools I created. So I look up, staring wide then sealing my eye lids tight, crossing fingers over hands hearing myself screaming to this man on the moon. It's too loud, can he even hear my cries? I dream of spinning wheels marking the late canopies when they should drive me home. Don't fly away again little mocking bird, you should sing for me. It's been so long since I heard the melody of a thousand running springs. Now the reminiscence just reminds me of myself. Why would I need to tell myself about how I never learned to fly with my own arms, and how can anyone cloud state even listen if I couldn't. My feet are soar from all this dancing with an axe in my arm, it never tasted wood and I can never really build a ladder tall enough. I can climb these walls around me and I can outrun my past but only for so long, until there are no winds to catch the sails that I've sown and my lungs have dried out from all the anger I've burnt. I'll be staring wide at the velvet canopy, then closing my eyes, crossing fingers over hands hearing myself whispering words of hope and humility to a wind that I believe will carry my prayers to one who listens.

Text přidala timfh

Video přidala timfh

V tomto závodě nejde udržet tempo
Bosá noha pod nahým nebem
Masky zmizí a stejně tak mraky
Pohleď, slunce stojí vysoko
Cenou za honičku budou tvé nohy

Téměř není úplně
Téměř není úplně
Téměř není úplně
Nikdy nevyšplháš dostatečně vysoko
Téměř není úplně
Nikdy nepoběžíš dostatečně rychle

Ukaž prstem na stezku spravedlivých
Budou tě následovat a pozvednou tě
Neměl bys nikdy znovu chodit

Výhled v oku pozorovatele lže
Výhled v oku pozorovatele lže
Vidíme to, čím jsme obklopeni
Ale toužíš vidět o trochu více?

Téměř není úplně

Téměř není úplně
Téměř není úplně
Téměř není úplně
Nikdy nevyšplháš dostatečně vysoko
Téměř není úplně
Nikdy nepoběžíš dostatečně rychle

Téměř není úplně
Nikdy nevyšplháš dostatečně vysoko
Téměř není úplně
Nikdy nepoběžíš dostatečně rychle

Téměř není úplně
Přibližujeme se
šplháme výš a výš
Téměř není úplně
Přibližujeme se
běžíme rychleji a rychleji
Téměř není úplně
Přibližujeme se
šplháme výš a výš
Téměř není úplně
Přibližujeme se
běžíme rychleji a rychleji

Omez ta zrádná selhání. Volíme si to, co je nám dáno. A já žiju, takže budu žít v těchto letmých neměřitelných momentech zvaných okamžiky. Ale jedinou věcí, která mi zůstane, budou klacky a kamení. Stejně jako vzpomínky, zlámou se a rozdrolí do úlomků a třísek v mých dlaních. Poté, co byly přesýpací hodiny rozbity, jsem pouhým člověkem sypajícím vlastní písek do baněk, co jsem vytvořil. Takže vzhlédnu, rozhlížejíce se do daleka, pak pevně stisknu víčka, křížíce prsty přes paže, slyšíce křičet sám sebe na toho člověka na měsíci. Je to příliš hlasité, může vůbec slyšet mé výkřiky? Sním o otáčejících se kolech brázdících pozdní nebesa když by mě měla nést domů. Neulétej znovu, malý drozde, mě bys pro mě zpívat. Je to tak dlouho, co jsem naposledy slyšel melodii tisíce zurčících pramenů. Teď mi vzpomínka připomíná jen mne samotného. Nač potřebuji, abych vyprávěl sám sobě o tom, jak jsem se nikdy nenaučil létat za pomoci vlastních paží, a jak může kterékoliv mračno promlouvat či dokonce poslouchat, když já jsem nemohl. Bolí mě nohy ze všeho toho tančení se sekerou v rukou, nikdy neochutnala dřevo a já nikdy nemůžu postavit dostatečně vysoký žebřík. Můžu přelézt ty zdi kolem a můžu utéci své minulosti, ale pouze na tak dlouho, dokud nezmizí větry, opírající se do plachet, co jsem ušil a mé plíce vyschly vším tím hněvem, co jsem spálil. Budu upřeně zírat na sametová nebesa, pak zavřu oči, křížíce prsty přes paže, slyšíce šeptat sám sebe slova naděje a pokory větru, o kterém věřím, že mé modlitby zanese tomu, kdo naslouchá.

Překlad přidala timfh

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.