Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

Schlamschlacht - text, překlad

playlist

Bedrohlich, der germanische Wald
Schon seit Urzeit finster und kalt
Voller Tropfen, Geheimnisse und Lichter
Verflochten, verwoben in tote Gesichter
Es rinnt der Schweiss, es rinnt der Regen
Alle Legionäre müssen alles geben
Hosenlos, auf römisch Art Verschmutzt, erschöpft,
doch ohne Bart
Bis zu den Knien im Schlamm sie waten
Sich immer enger und enger scharen
Tiefe Furcht sich in ihre Kehlen schnürt
Ob dem, was ein jeder hier spürt Er scheint zu leben, der beklemmende Wald
Durch den ob Nebel und Regen nun nichts mehr schallt
Da schlägt ein Ast, da glotzt ein Pilz Im Moor,
es greift nach dir und deine Seele will´s!
So sind die Soldaten durchfroren und ohne Kraft
Alles durchnässt, dreie das Moor weg gerafft
Doch: "Semper fidelis!" Immer treu, folgen sie Varus,
ihrem Führer
Den seinerseits Armin, der Cherusker führt
Plötzlich des Waldes nagendes Angstgefühl
Wandelt sich in Menschengewühl
Als der Cherusker einen Pfiff ertönen lässt
Und die Legionen stachen in ein Wespennest
Aus dem Schlamm, den Blättern auf Boden und Bäumen
Plötzlich unendlich Germanen schäumen
Ein Schrei wie von tausend Bären ertönt
Der der zu Tode erschöpften Römer Ängste nur nährt
Und schon, vom Schwerte ergraben der Blutstrom fliesst
Sich in tosendem Lärmen zu Boden ergiesst
Russgeschwärzt Germani alle
Bringen, getarnt hervorgestürmt den Tross zu Falle
Pfeile und Speere von Bäumen und Hügeln regnen
Als die Reihen der Römer behende sich ebnen
Doch auch schwarze Gesichter gehen nach Walhall
Und Blut und Schmerz ist allüberall
Es regnet Köpfe und Arme und Hände
Blutrot ist des Waldes Moor am Ende
Und zerrissenene Münder und Augen Im Tode verzerrt
aus der Erde nun schauen
Bis zur dritten
Nacht zieht sich das GrauenIm Lichte der Fackeln sieht man die Frauen
Wie sie berauben die Römer, finden den Mann
Weinend den Liebsten erkannt, der nicht entrann
Kaum zieht der Morgennebel seine Bahn
So sind schon Wolf und Aar heran
Letzen sich am unendlich geflossenen Strom
Totes Fleisch nun ihre Gier belohnt
Durch die Haufen zerfetzter Leiber Wühlen
schmatzend sich Reiter
Auf Bahren tote Cherusker ziehend
Waffenvertrieben die Gierigen fliehen
So werden die Gefallenen aufgeschichtet
Und durch Flammen nass schwelenden Holzes vernichtet
Nur die Römer bleiben, genagelt an Bäume im Blutmoor zurück
Auf Altären geopfert, Stück für Stück
Ihre Schädel und Waffen Wotan dargebracht
Im heiligen Haine, im Schutze der Nacht
Noch lange rauchen die Seelenfeuer
Durch die sich die Seele erneuert
Und weit in Walhalla droben
Noch lang´die Cherusker sich lobten
Wie brav sie die Römer erzogen!

Text přidal mikibull27

Video přidal nezame699

Zlověstný germánský les
Od prastarých dob temný a studený
Plný kapek, tajemství a světel
Propletený, zamotaný mrtvými tvářemi
Kanou pramínky potu, pramínky deště
Všichni legionáři musí vydat vše
Bez kalhot, nečistým římským způsobem,
vysílení, holobradí
Brodí se po kolena v bahně
Tisknouce se stále blíže k sobě
hluboký strach svazuje hrdla
v tom co zde každý z nich cítí
les zdá se živý
les z nočních můr
ve kterém skrze mlhu a déšť nepronikne žádný zvuk
Tu zraňuje větev, jinde civí houba
v močálu se po tobě vzpíná a tvá duše po tom touží!
Tak na kost promrzlí jsou vojáci, chybí jim síla
Vše je vyčerpáno, tři pohlceni močálem
Však stále zní: "Semper fidelis!" Vždy věrní, následují Vara, svého vůdce
Který ve svém tažení veden je Cheruskem Arminiem
Náhle neklid lesa
přerůstá v zástup lidu
když Cherusek zapíská
legionáři vpadli do hnízda vos
Z bláta, z listí na zemi
a na stromech
nekonečné řady germánského lidu
propuknou v řev podobný tisícům medvědů
jež pouze přiživí hrůzu Římanů již vyčerpaných k smrti
a brzy, podnícen mečem,
vyvěrá proud krve
stékající k zemi v hromovém lomozu
Každý Germán zmazaný černí sazí
hřímá vpřed ve skrytu, povalujíce náklad
šípy a oštěpy prší z kopců
Řady Římanů se rychle tenčí
však do Valhally míří i černé tváře
všudypřítomné jsou krev i bolest
padá déšť hlav paží a rukou
nakonec se močál skví rudou krví,
utrženými ústy a bulvami očí
ve smrtelném strnutí hledícími ze země
po třetí noc trvá ten děs
ve světle pochodní je vidět ženy
okrádající Římany, hledající své muže
v slzách poznávající své nejdražší, kteří neunikli
Když se rozplývá ranní mlha
dorazili orli orli a vlci
osvěžit se nekonečným pramenem
mrtvé maso nyní odměňuje jejich touhu
Mezi horami roztrhaných těl
hlasitě pátrají jezdci
tahaje padlé Cherusky na márách
odehnáni zbraněmi, chamtivci prchají
tak jsou mrtví navršeni v hranice
a zničeni plameny kouřícího vlhkého dřeva
na krvavém vřesovišti zůstávají pouze Římané, přitlučeni ke stromům
obětováni na oltářích, kousek po kousku
jejich lebky a zbraně odevzdány Odinovi
v posvátném háji, chráněném nocí
dlouho planou ohně duší
skrze které je duše obnovena
a tam vysoko ve Valhalle
dlouze se Cheruskové velebí
za lekci jež udělili Římanům

Překlad přidal Invictus

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.