Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu
playlist

Koyoi wa jimejime shita "gogatsu ame" desu.
Rea kimi no honnou ga garagara to uzuku
Hikidashi ni kakushiteta hokori mamire no
Sanjuuni koukei no tsumetaku omoi pisutoru
Rokujou hitoma no kono heya wa itsumo
Nananen mae no ANO yo wo kuri kaesu

Me wo samuketekita jijitsu ni oitsumerarete
Mae ni wa susumezu mata tohou ni kureteshimau

Kodomo no koro zutto zutto hiroibocchi de
Tsurai toki wa kidzuite hoshikute naiteta
Boku wo suteta chichi ya haha no kao wo ukabete wa
Ikuyo mo ikuyo mo naite... koe wo agete

Koyoi wa jimejime shita "gogatsu ame" desu.
Rea kimi no honnou ga garagara to uzuku
Goraku1 tsuke no mainichi mo kyou de owari desu.
Doku doku doku doku mune ga harisakesou sa!

Nageyari ni nareba raku ni nareta no ni tamerau bakari de miugoki mo torezu
Moshi umare kawaretara sono toki wa ima yori sukoshi demo ii shiawase ni naretaratte...
Yasashisugi no hahaoya to, shinpaishou no chichioya no ai wo ukete sodatta boku wa
Okubyousa wo, yowaki jibun wo nikunda...

Itsuka sannin te wo tsunaide mata koko de issho ni kurasou ne tte
Sou itta kara boku zutto matteta no ni
Doushite kaettekite kurenakatta no? zutto... mattetan da...
(Shinji tsudzuketa shounen wa hiniku ni mo itsuka ato no hirosugi ni ryoushin no moto ni kaerimashita to sa...)

Text přidala NamiOimikado

Video přidala Denasha

Pistole ráže 32

Dnes v noci padá vlhký květnový déšť
Tento vzácný instinkt bolí skoro prázdně

Chladná, těžká pistole ráže 32
je schovaná v šuplíku mého stolu, pokrytá prachem
Tento pokoj se šesti rohožemi neustále
opakuje tu noc před sedmi lety

Kvůli tomu, že jsem odvrátil pohled
jsem nikdy nešel dál a úplně ztratil směr

Když jsem byl dítě, byl jsem pořád, pořád sám
Chtěl jsem, aby sis všimla, že mě to bolelo a brečel jsem
Vidím tváře otce a matky, kteří mě opustili
a brečím už tolik nocí.... křičící

Dnes v noci padá vlhký květnový déšť
Tento vzácný instinkt bolí skoro prázdně
Záliba, na které jsem závislý, skončí také dnes v noci
Mé srdce se zřejmě rozestříkne

Přestože jsem si snadno zvyknul být opomíjen
Nemůžu se přestat pohybovat váhavě
Kdybych se mohl znovu narodit
kdybych mohl najít více štěstí než mám teď...

Já, který jsem vyrostl s láskou mé příliš laskavé matky a starostlivého otce
jsem nenáviděl vlastní zbabělost a slabost

Když jsem byl dítě, byl jsem pořád, pořád sám
Chtěl jsem, aby sis všimla, že mě to bolelo a brečel jsem
Vidím tváře otce a matky, kteří mě opustili
a brečím už tolik nocí....

Naše tři ruce se budou jednoho dne držet
A my spolu budeme znovu žít
Čekal jsem celou dobu kvůli tobě
Ale proč ses pro mě nevrátila?
Pořád, pořád, pořád... jsem čekal

(Říká se, že chlapec, který dál věřil, se paradoxně vrátil do domu svých rodičů o pět dní později, odpoledne.)

Překlad přidala Angelique

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.