Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

The Tragic Events, part III - text, překlad

playlist

Evelyn?
Evelyn?
I just had the most terrible dream.
I was walking on a street in a huge city,
but all of the shops and all of the cars were empty.
It was so quiet, and I knew that something was very wrong.
And then I realised... you weren't there.
I called for you, but no one answered.
I looked for you everywhere, Evelyn.

Hush, it was only a dream.
Don't be scared.
Remember, everything is going to be better soon, Evelyn.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

The year is 2004.
The Da Vinci code is the New York Times's number one bestseller,
and the bombing at the Australian embassy in Jakarta leaves eleven dead.
And on an open stretch of road,
two sisters are waiting for a ride.

On the eve of their 19th birthday,
the twins have covertly left their circus trailer,
packing their few worldly possessions;
a change of clothes,
their painted ukulele,
and a battered photograph of Bimba and Kimba.
they walk nine miles under cover of night.

After what seems like an endless wait,
an 18-wheeled truck pulls over
and the driver, a retired professional wrestler named Tony,
offers the girls a ride
("Hey, little ladies. Why don't you slide on up in here, next to Tony.")

Unskilled at smalltalk,
the twins sit wide-eyed and silent in the front seat.
The driver, who had not initially noticed the twins's unique condition
leaves the sisters at a gas station in Walla Walla, Washington.
(Listen why don't you two just hang out here for a minute, I'll be right back...")

Not knowing where to go,
the twins walk in to the nearby Don't Tell Motel,
run by one Montgomery Lubovich.
("You girls looking for a room?")
When it becomes apparent that they have no means to pay for their stay,
Mister Lubovich offers to employ them in exchange for lodging and food.
("Well you can stay here, but it ain't gonna be free")
The twins are given a small cot in the corner of the boiler room,
and are put to work stuffing envelopes,
licking stamps,
and filling out hundreds of sweepstakes applications every day on Mister Lubovich's behalf.

More so than ever before,
the twins feel lonely at the Don't Tell.
They dream of befriending some of the other tenants,
many of whom are women their age.
But whenever the shy sisters work up the courage to approach one of these potential friends,
they are met with looks of fear and disgust
("Oh my god. Candie, that [i]thing[/i] is looking at us" .. "Ewww")

So they busied themselves by composing songs
and practising their ukulele technique
After 2 years at the Don't Tell,
Mister Lubovich teaches the girls to
search for and print sweepstakes applications by themselves
on the 486 Pentium computer behind the motel's front desk
("Now type w-w-w dot instant win frenzy dot com")

One day,
while searching online for new sweepstakes application forms,
the girls mistakenly stumble upon a social networking site.
They navigate through the profiles of many musicians and performers
and see the great number of friends that they have.

They are amazed, and intrigued.

The twins redouble their efforts
and stay up late for a week
to perfect their singing and ukulele playing.

Late one night,
while Mister Lubovich is fast asleep,
the twins creep out of the boiler room
to the front desk computer
to create their very own music profile page.
Their heartbeats quicken as their first song begins to upload.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Just think of all the friends we're going to have, Evelyn.

Thousands.
Thousands and thousands of friends, Evelyn.

I'm so excited, Evelyn.

Goodnight, Evelyn.

Goodnight, Evelyn.

Text přidala Amderais

Evelyn?
Evelyn?
Právě jsem měla ten nejhorší sen.
Chodila jsem po ulici ve velkém městě,
ale všechny obchody a všechna auta byla prázdná.
Bylo to tak tiché a já věděla, že je něco moc špatně.
A potom jsem zjistila... nebyla jsi tam.
Volala jsem tě, ale nikdo neodpovídal.
Hledala jsem tě všude, Evelyn.

Tiše, byl to jen sen.
Nebuď vyděšená.
Pamatuj, vše bude brzy lepší, Evelyn.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Je rok 2004.
Da Vinciho kód je číslo jedna mezi bestsellery v New York Times,
a bombardování Australského velvyslanectví na Jakartě si vysloužilo 11 mrtvých.
A na otevřeném úseku silnice,
dvě sestry čekají na odvoz.

Na večer jejich 19. narozenin,
mají dvojčata opustit svůj cirkusový přívěs,
balí si svých pár švestek
a mění si oblečení,
jejich malované ukulele,
a poničenou fotografii Bimby a Kimby.
Jdou devět mil pod rouškou noci.

Po něčem, co se zdálo jako nekonečné čekání,
nákladní auto s 18 koly se táhne okolo
a řidič, vysloužilý profesionální wrestler, jménem Tony,
dívkám nabízí, že je sveze.
("Čauky, malé dámy. Proč nevklouznete sem nahoru, vedle Tonyho.")

Nezkušené v nezávazné konverzaci,
dvojčata sedí s očima na šťopkách a tiše na předním sedadle.
Řidič, který si zpočátku nevšiml jedinečnosti dvojčat
je nechal na benzínové stanici ve Walla Walla, ve Washingtonu.
(Poslyšte, proč tu vy dvě jen na minutku nepočkáte, budu hned zpět...")

Nevědí kam jít,
dvojčata jdou do nedalekého Don't Tell Motel,
provozovaného Montgomerym Lubovichem.
("Dívky, hledáte pokoj?")
Když se ukáže, že dívky nemají prostředky na zaplacení jejich pobytu,
pan Lubovich jim nabídne zaměstnání výměnou za ubytování a stravu.
("No můžete zůstat, ale nebude to zadarmo")
Dvojčata dostanou malou dětskou postýlku v rohu kotelny,
a jsou zaměstnány vycpáváním obálek,
olizováním známek,
a vyplňováním stovek sázkových formulářů každý den, jménem pana Luboviche.

Víc než kdy jindy
se dvojčata cítí v Don't Tell osaměle.
Sní o spřátelení se s některými dalšími nájemníky,
většina z nich jsou ženy jejich věku.
Ale kdykoli se plaché sestry osmělí přiblížit se k jednomu ze svých potencionálních přátel,
potkají je s výrazem strachu a znechucení
("Ó můj bože. Candie, ty věci na nás koukají"... Ewww")

Tak se zabavují skládáním písní
a procvičují svou techniku hry na ukulele.
Po 2 letech v Don't Tell,
pan Lubovich učí dívky
samotné hledat a tisknout sázkové formuláře
na počítači 486 Pentium za motelovou recepcí
("Teď typ w-w-w tečka instant win frenzy tečka com")

Jednoho dne,
když hledají na internetu nové sázkové formuláře,
se dívky nechtěně překliknou na internetovou sociální síť.
Prochází profily mnoha hudebníků a umělců
a vidí vysoké číslo přátel, které mají.

Jsou v úžasu a zaujaté.

Dvojčata zdvojnásobují své úsilí
a týden zůstávají dlouho vzhůru
zdokonalují jejich zpěv a hru na ukulele.

Jedné pozdní noci,
když je pan Lubovich v hlubokém spánku,
dvojčata vylézají z kotelny
za stolní počítač
vytvořit si jejich vlastní hudební profilovou stránku.
Jejich tlukot srdce se zrychluje, protože se nahrává jejich první píseň.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Pomysli na to, kolik budeme mít přátel, Evelyn.

Tisíce.
Tisíce a tisíce přátel, Evelyn.

Jsem tak nadšená, Evelyn.

Dobrou noc, Evelyn.

Dobrou noc, Evelyn.

Překlad přidala Amderais

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.