Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu
playlist

Immer wenn ich dich besuch, fühl ich mich grenzenlos.
Alles andere ist von hier aus so weit weg.

Ich mag die Ruhe hier zwischen all den Bäumen,
als ob es den Frieden auf Erden wirklich gibt.

Es ist ein schöner Weg, der unauffällig zu dir führt.
Ja, ich habe ihn gern, weil er so hell und freundlich wirkt.

Ich habe Blumen mit, weiß nicht, ob du sie magst.
Damals hättest du dich wahrscheinlich sehr gefreut.

Wenn sie dir nicht gefallen, stör dich nicht weiter dran.
Sie werden ganz bestimmt bald wieder weggeräumt.

Wie es mir geht, die Frage stellst du jedes Mal.
Ich bin okay, will nicht, dass du dir Sorgen machst.

Und so red ich mit dir wie immer,
so als ob es wie früher wär,
so als hätten wir jede Menge Zeit.

Ich spür dich ganz nah hier bei mir,
kann deine Stimme im Wind hören
und wenn es regnet, weiß ich, dass du manchmal weinst,
bis die Sonne scheint; bis sie wieder scheint.

Ich soll dich grüßen von den andern:
sie denken alle noch ganz oft an dich.

Und dein Garten, es geht ihm wirklich gut,
obwohl man merkt, dass du ihm doch sehr fehlst.

Und es kommt immer noch Post, ganz fett adressiert an dich,
obwohl doch jeder weiß, dass du weggezogen bist.

Und so red ich mit dir wie immer
und ich verspreche dir,
wir haben irgendwann wieder jede Menge Zeit.

Dann werden wir uns wiedersehen,
du kannst dich ja kümmern, wenn du willst,
dass die Sonne an diesem Tag auch auf mein Grab scheint -
dass die Sonne scheint, dass sie wieder scheint.

Text přidala JeLu

Video přidala Anetka117

Kdykoli tě navštívím, cítím se bez hranic.
Všechno ostatní je odstud tak daleko.

Mám rád ticho tady mezi těmi všemi stromy,
jako kdyby doopravdy existoval mír na zemi.

Je to krásná cesta, která nenápadně vede k tobě.
Ano, mám ji rád, protože působí tak světle a přátelsky.

Mám s sebou kytky, nevím, jestli je máš ráda.
Tenkrát by ses nejspíš velmi radovala.

Jestliže se ti nelíbí, nenech se tím rušit.
Určitě budou brzo odstraněny.

Jak se mi daří, tu otázku mi pokládáš pokaždé.
Jsem okay, nechci, aby sis dělala starosti.

A tak s tebou mluvím jako pokaždé,
jako kdyby to bylo jako předtím,
jako bychom měli spoustu času.

Cítím tě docela blízko sebe,
můžu slyšet tvůj hlas ve větru
a jestliže prší, vím, že někdy pláčeš,
dokud nezasvítí slunce, dokud opět nezasvítí.

Mám tě pozdravovat od ostatních:
pořád ještě na tebe často myslí.

A tvoje zahrada, daří se jí opravdu dobře,
přestože si člověk všimne, že mu přesto hodně chybíš.

A pořád ještě přichází pošta, tučně adresovaná tobě,
přestože každý přece ví, že jsi se odstěhovala.

A proto mluvím s tebou jako vždy
a slibuji ti,
že jednou budeme mít zase spoustu času.

Potom se zase shledáme,
můžeš se přece starat o to, jestliže chceš,
že slunce v ten den také bude na můj hrob svítit -
že slunce bude svítit, že bude opět svítit.

Překlad přidala monikapa


Nur zu Besuch - Unplugged im Wiener Burgtheater

Die Toten Hosen texty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.