Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

Z metan city - text

playlist

Chodím po městě sám, vidím co všechno změnil čas,
stojím uprostřed panelů, města, co leží v nás,
okolí vnímám jinak, už se netváří jak předtím,
ze tmy slyším násilí a křik malých dětí.
Procházím noční Ostravou, co vzala tolik svobody,
tolika mladým lidem, ať za grafity či obchody,
když dýchají ti na záda, víš že jde o vězení,
ztracený v ulicích a víš, že už se nezměníš,
když sedíš v cele, tak není cesty zpátky,
večer před očima vidíš jenom slzy svojí matky.
Když mizíš každý večer a když lidi jdou do práce,
tak ještě v pološeru vidí výsledek tvé práce,
z druhé stránky města, vidíš podvody na daních,
nedostatkové zboží, které ti účty platí.
Jde život z ruky do ruky je záležitost nocí
a věř mi, že bílo tu není jenom o Vánocích,
Dívám se jako divák co si vybral špatný film,
s několika částmi, platím za každý díl,
protože uvnitř je to krásné město, jen chybí city,
Ostrava je město snů, otvírám bránu Metan city!

Vyrůstal jsem šťastný a nablízku své rodiny,
zatímco jiní samy doma počítaly hodiny
a měli vlastní sny, které snili doma potají,
kamarád se modlil ať už se mu fotr nevrátí.
Z dětství si pomatuješ křik a zlost,
když fotr mlátil tvoji mámu nevěděl si jak jí pomoct,
když mlátil tebe, byl si ještě malé dítě,
dodnes si vzpomínáš na tu atmosféru v bytě.
Otec se vracel domů, alkohol mu cítil z huby,
začal hrát automaty a vznikaly mu tak dluhy,
časem toho bylo moc, neměl na to dluhy splatit,
dlužil nesprávným lidem, uvažoval jak se zabít.
Žralo ho svědomí a všechno rychle vyřešil,
když byla noc, beze slova se oběsil.
A matka byla sama, musela do noci pracovat,
aby mohla synovi aspoň na vánoce dárky dát.
Říkám to jen proto abys věděl co se děje,
že těch příběhů je hodně v tomhle betonovém světě
a většině z nich se denně děje zas a znova,
otvírám bránu Metan city, brácho, vítej doma!

Chodím po městě sám, vidím co všechno změnil čas,
stojím uprostřed panelů, města, co leží v nás,
uprostřed panelů, co vychovali nejednoho krále,
i po jedenácti letech na zdech tvoje jméno je stále.
Určitě se díváš na zem, jak lidi dřou na nájem,
a za pár drobných měsíčně, pracujou den za dnem,
a každý jeden z nich doufá v ten zasraný sen,
o šťastné rodině s velkým barákem, láskou a psem.
No většina snů se rozplyne, když musíš platit účty,
proto vybavuješ pasy a doma balíš kufry,
město plné peněz, ti nedá ani trochu,
to je možná ten důvod, proč tvůj kámoš sedí v lochu.
Další jsou na svobodě, utíkají před zákonem,
zatímco jim na nádraží, skáče panel za panelem,
jiní se rozhodli, že budou ovce státu,
vítej v Metan city, Ostrava patří jen králům.

Text přidala AnnieSmile

Video přidala AnnieSmile

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.