Někde v horách svítá, v mlze ztracených snů,
kovbojů, farmářů z plá-ní až do konce dnů,
není vám dáno být, tam kde spí slunce v osení,
v očích vám zůstal ten chlad vrahů z donucení.
kovbojů, farmářů z plá-ní až do konce dnů,
není vám dáno být, tam kde spí slunce v osení,
v očích vám zůstal ten chlad vrahů z donucení.
Slyším vás křičet z tý dálky, dusí mě zbytečnej hněv,
v rachotu střel věčný války, na rukou vaší krev,
všechny ty rány mě pálí, vy zasvěcení,
pod kůží vás všechny mám, vrazi z donucení.
R:
Máme příliš malej svět
a příliš mnoho hrdinů
pro jednu zemi na odpis
co žije na dluh vlastních snů.
Víc než slunko mi scházíš, když vítr pije můj pláč,
nad světem bláznů se stmívá a smrt je blíž než se zdá,
jenže v dlani máš psáno, že my dva nezkrocení,
stojíme dál proti vám, vrazi z donucení.
Reklama
Reklama
Nezařazené v albu
Reklama
Devítka texty
- 1. Holka od koní
- 2. Až budeš smutná
- 3. Duše v peří
- 4. Píseň o naději
- 5. Romeo a Julie
- 6. Přišel jsi z dálky
- 7. Hej lidi
- 8. Milenka
- 9. Třetí zvonění
- 10. Dlouhej den
