Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu

Kdo jsi?

Text má 159 hlasů, autorem je Britanka

1.Je možné zamilovat se do někoho,
o kom skoro nic nevím?
Neznám tvé pravé jméno,
neznám tvou pravou tvář…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?


2.Střetli jsme se tak náhle,
pomocí pitomé sociální sítě nazývané Facebook…
Poznali bychom se?
Kdyby se Adam neobjevil?
Kdyby žádný Facebook neexistoval?

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

3. Jsi snad pouhým profilem na stránce FB,
Jsi jen jeden z mnoha dalších, které jsem tam našla…?

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

4.Ráda bych tě víc poznala…
Nechci číst opět ukončení odpovědi „když myslíš“…
Vždyť TY víš, že si nerada něco myslím,
že nejraději nemyslím…
Je možné, abychom si byli tak podobní
a zároveň tak jiní…?

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

5.Vzpomínám a pročítám si zpětně
Tvé příspěvky a komentáře k různým fotkám,
aplikacím a tak podobně.
Vzpomínám na naše chaty,
které trvaly od noci do rána…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

6.Zdá se mi to tak dávno,
co jsem klikla na „přidat jako přítele“…
Byla to chyba nebo ne?
Vím jen, že nemáš rád,
když u tvých komentářů
nebo fotek kliknu na „to se mi líbí“.
Pokud jich pak máš od mé osoby moc,
odebereš si mě jako nějaký vzorek…
Jenže já nechci být pouze tím vzorkem,
který kdykoli odebereš…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

7.Jsem zmatená, nevím, co k tobě cítím…
Láska to doufám není, té se snažím stále bránit…
Podobný případ jsem již zažila, nechci to zažít znova…
To bych už neunesla…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

8.Nemůžu se zamilovat do někoho, koho neznám…
Napovídal jsi mi toho o sobě tolik,
ale čemu z toho můžu věřit?
Když ani jeden z tvých kamarádů,
co tě zná „naživo“ nechce potvrdit či vyvrátit mé domněnky…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

9.Ne není to láska…
Mám tě ráda, ale zajímáš mě jako osoba…
Chci znát obě tvé tváře…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?
10. Říkáš, že máš trhlou
i takovou tu smutnou až depresivní tvář…
Tvrdíš, že používáš „masku úsměvu“…
Já se jen ptám, kdo ji nepoužívá?

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

11.Já jsem ji pomalu nucena nosit
a nosím ji už hodně dlouho…
Pomalu, ale jistě mě to ubijí,
tvářit se, že se nic neděje,
že mi není zle, když je…
Chce se mi křičet,
chce se mi brečet…
Chci vědět,
co to je za "cit" co k tobě možná chovám?
Řekni mi co to je?
Láska doufám a věřím, že to není…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

12.Tvůj nesmyslný smajlík,
vždy mi vykouzlí úsměv na tváři,
který u mě není častý…
Líbí se mi,
když napíšeš svoje oblíbené slovo nasrat…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

13.Co o tobě snad vím?
Vím, že si náš soused…
Vím, že máš nádherný havraní vlasy
A snad oči modré jako studánky…
Vím, že zbožňuješ Adama…
Vím, že jsme si trošku povahově podobní…
A také vím, že u tebe nemám žádnou šanci…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

14.No tak mi někdo řekněte, co to tedy je?
Co vlastně cítím?
Láska to není, i když to tak možná vypadá…
Láska to není, jsem si tím jistá…
Není možné zamilovat se do dvou osob…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

15. Proč se mi tedy vkrádáš do hlavy?
Proč mi lezeš do snů?
Proč na tebe musím myslet?
Proč jsem kvůli tobě nevyspalá?
Proč musíš být tak skvělý?
Proč? Proč? Proč?

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

16.Ale na ty otázky nikdy nedostanu odpověď…
Tak tedy proč?
Co k tobě můžu cítit?
Když nevím, zda ti věřit…?
Když vím a doufám,
že láska ani zamilovanost to není…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

17.Vztahy jsou založené na důvěře,
ale, co když důvěra chybí?
Snažím se uvěřit, alespoň některým věcem…
Ale když ty tak rád mateš…
Tak, že o sobě stvoříš jistý obrázek,
který se nemusí realitě vůbec podobat…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

18.Každý den kouknu na tvůj profil,
na tvé fotky, pousměji se nad tvými statusy…
Možná je to jako droga…
Třeba škodlivá třeba ne, kdoví?
Ano, pomalu znám tvůj profil nazpaměť…
Možná jsem se kvůli tobě změnila,
Nevím, nepociťuji nějakou radikální změnu…
Jen prostě dospívám…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

19.Jak by mě mohla ovlivnit jedna osoba, jako jsi ty?
Je málo lidí, které zaujmou moji mámu…
Ale ty máš snad to štěstí, že patříš mezi ně…

Ref.: Kdo jsi?
Jaký opravdu jsi?
Stojíš o mou důvěru?
Co k tobě cítím?

20.Stále uvažuji nad zrušením FB účtu, ale nevím…
FB už není, co býval…
Blbne, dělá chyby, už to není ta „perfektní sociální síť“… Byla jí někdy?
Věřím, že nic není navždy…
Nevím, zda se obětuješ a v srpnu mě poctíš svou návštěvou… Můžu jen doufat…

Jednou věcí jsem si, ale jistá…
Bez tebe už to nebude takové jaké to je TEĎ…

Nezbývá mi než zase počítat dny, kdy svůj vzorek zase odebereš…

Autor textu Britanka

Hlasování bylo již ukončeno.




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.