Démoni - text

A jsem zpátky zas,
nechápu, co se mnou udělal čas,
Třeba je tohle naděje,
jak... každá zlá myšlenka ode mě odejde,
schovám je na papír,
je to tak lehký,
snad se už nevrátí,
i když jsou to jen výmluvi,

Zdrhám, na hubu padám
mezi nima v hlavě lítám, a čekám,
až přejedou mě zas,
daj si na chvilku voraz,
přijdou ti démoni,
kvůli kterým, mám hlavu jak vězení,
už na mě přichází to běsnění,
že jsem jen loutka, která plní pokyny,
prostředník, který není bez viny.

Můžu být jak chci nakorbený,
svojí hlavu stejak neporazím
těmi svali, který hodně ochabli,
Protože sám si říkáš... co si ty?
kde jsi ty? ... zase ve vězení?
tak co čekat když plníš pokyny,
těch démonů, co ti na křižovatce,
radí kde odbočit.
to co mi radí.. já
nevím jak dlouho vydržet mám
proto schovaný pod dekou
ukrvám realitu

Zdrhám, na hubu padám
mezi nima v hlavě lítám, a čekám,
kdy si pro mě zase přijdou,
všechny nervi v těle zkousnou,
aby měli jistotu
že nepřijdou o tu loutku
která je stále drží naživu
však já na to jednou přijdu
a jak kajínek, uteču z vězení
ze kterého se nedá utíct¨

už se těším až budu volný
doufám ale že dřív to zkončí
dřív než... démoni si se mnou budou hrát v bohnicích
já pak... změnim od základu sám sebe
hezkou ženu budu mít při sobě
žádnej prach nebudu mít v sobě
a automaty.. zakopu na zahradě
ale jak říkám stále
sny jsou to hezký, ale
cítím jak ti démoni
už mě zase sledují

Zdrhám, na hubu padám
mezi nima v hlavě lítám, a čekám,
kdy mě ten strach ze sebe samotnýho přejde
a poznám že, ten démon jsem já ale nejde,
to moc lehko přiznat když vím že
nedokážu porazit sebe
tak stále v tom vězení
splétám lano z prostěradel
ani nevím jak dlouhí
na zem nevidím
vzdaluje se víc a víc
a já se slzami v očích
nevím co dál na to říct

potřebuji vědět tu dobu
kdy stal jsem se démonem a obsadil hlavu
která říká že... na florenci bez penězí.. bude mi líp
dříve jsem chtěl třebas
poslat ho dál a pak.. už jen sledovat
jak ten dotyčný.. krčí se pod dekou a ví
že démon ho už nepustí.. jak ho lapí
a už může jen sedět ve vězení
a z prostěradel, splétat to lano

Zdrhám, na hubu padám
mezi nima v hlavě lítám, a čekám,
až budu moct zpoza té deky vilízt
zase naplno otevřít oči
nemuset se skrýt
před svim stínem... závodit
a nečekat na to
až démon ze mě zplácá to bláto

těším se jak malej kluk na dárky
který jsme pod stromečkem pokaždé dostali
až... uvidím svoji rodinu
bratra segru i tu naší dědinu
konečně bez démonů budu
a všechny vzpomínky
uschovám na půdu
abych nezapomněl co jsem prožil
abych byl rád že jsem přežil
a abych věděl.. jak s démony naložit
v téhle těžké situaci.. v které jsem byl
vlastně stále jsem
na chvilku jsem.. zasnil se.. jaké by to asi bylo
tak snad to bude brzo
tohle by jsi ani nepříteli nepřál
tohle si nezasouží nikdo

Zdrhám, na hubu padám
mezi nima v hlavě lítám, a čekám,
až postihnou mě ůplně
budu jak schránka bez náplně
vypadat jak kdybych žral drogu krokodýl rozežrané tělo zevnitř
na venek normální
snažím se být normální ale démon co vylezl z vnitřka mého podsvětí
tomu se to nelíbí
cítím jak běsní
leze mi zas do hlavi

Text přidal luba09


Přihlášení

Registrovat se

Nezařazené v albu

ZelSdtexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.