playlist

Splacenej dluh - text

rec.: - Já potkával ji už sedmý den, když jsem si vyjel v sedle ven, tak stála vždycky někde opodál. Ale pokaždý když jsem ztrácel klid a chtěl jsem tuženu oslovit, tak strhla koně do soutěsky skal.

Teprve sedmej den v neděli, když už jsem ztrácel naději vyjela mi sama vstříc. A jestli bych s ní nemoh jet k jejímu srubu - jsme tam hned a ani cestou neřekla mi víc.

ref. vocal: - Ta ženská měla všecko, byla štíhlá jako snop a obličej jak děcko a dlouhej černej cop. Na levý tváři pihu a v pase z kůže pruh a v blůze ostrou rýhu a kolem rudej kruh.

rec.: - Vevnitř byl chlap - snad její muž, jak jsme tam vešel, vytáh nůž a jen náhodou jsem změnil jeho směr. A tam kde měl ten rváč košili, dopadla čepel ve chvíli. Byl tuhej, než jsem stačil vyndat kvér.

Čekal jsem ženskej pláč a křik, ona však jenom špitla: "Dík!" a že prej ji mám odpustit ten šprým. A potom svým očím nevěřím, než došla ta ženská ke dveřím, tak se rozplynula ve vzduchu jak dým.

ref. vocal: - Ta ženská měla všecko....

rec.: - Když přivez pak šerif patrolu já chtěl zdvihnout ruce nahoru řek, že s tím chlapem to byl príma tah. Že už ho hledaj sedmej den od Texasu po Michigan, že propích vlastní ženu. Byl to vrah.

A pak mi vyprávěl v pohnutí, že když našli ji těsně před smrtí, tak řekla jednu větu - spíše vzdech: "Že do týdne vrah splatí daň tím, že ho skosí vlastní zbraň". A pak tu ženu popsal. A vyrazil mi dech.

ref. vocal: - Že prej měla všecko, byla štíhlá jako snop a obličej jak děcko a dlouhej černej cop. Na levý tváři pihu a v pase z kůže pruh a v očích plamen slibu, že splatí každej dluh.

hudba / text - Mirek Hoffmann

Text přidala AndyMuzik


Přihlášení

Registrovat se

PÍSNĚ STARÝCH KOVBOJŮ

Zelenáčitexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.