Hladové oči - text

Jen bouda krytá plátnem, rušný tábor pracovní,

jako dřív k nebi stoupá černý dým,

vidím tátu, jak se snaží dál skrýt nejčerstvější šrám,

hlavu sklání k jejím očím hladovým.


Můj táta pevně doufal, že zlým časům odzvoní,
já byl kluk a dodnes rád se hlásím k nim,
k těm, co jiná třída lidí k cestě dolů odsoudí,
k těm, co vědí, jak je očím hladovým.


Táto, vím, že máš jen nejskromnější přání,

chtěl bys v očích naší mámy spatřit smích,

ale s každým dnem se krátí dech i síly,

nový důvod pro pár očí hladových.



Táta věřil, že svět změní, hledal pomoc v modlitbách
a příběh náš byl jak z těch nejsmutnějších knih.
Potom poztrácel svou kuráž, když se podzim přiblížil,
zbyla bolest v jejích očích hladových.

Táto, vím, že máš jen nejskromnější přání….



Cítím dál ten pohled očí hladových.

Text přidal flover01234

Video přidal flover01234


Přihlášení

Registrovat se

Nezařazené v albu

Martin Žáktexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.