Bílý obraz - text

Byl štědrý prosinec - na zasněžené pláni
s paletou v ruce kdosi stál.
Sněžilo, sněžilo do jeho malování;
on nevěděl, on maloval.

Tu nahou zimu, její pevné kosti,
údolí klína, hlubší, nežli chtěl,
a výšku ňader v strmé závratnosti.
Sněžilo na model.

Tu havran zakroužil, ach Bože, co ten chce tu
- a odkud přilétá?
Byl štědrý prosinec, sněžilo na paletu
a prázdná byla paleta.

Ta strašná bezmocnost, zmocnit se malování,
jež padá na plátna.
A je jak bílý sníh, jenž neví, neví ani,
proč padat má!

Ta strašná bezmocnost, zastavit prchající!
Zeslábla ruka tvá.
Jazyk máš svázaný a nedovede říci
tomu, co roztává.

Ó, věčné proměny, taje vše utajené.
Ó, věčné proměny, až rozplynu se v sníh,
kde bude duše má, kde bude, v které ženě
a v kterých závějích?

Byl štědrý prosinec, na zasněžené pláni
s paletou v ruce kdosi stál.
Sněžilo, sněžilo do jeho malování.
On nevěděl, on maloval.
On nevěděl, on maloval.

Text přidal MilanW


Přihlášení

Registrovat se

Zpívaná poesie

Jiří Wehletexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.