Černé vězení - text

Kam padne stín, tam tvrdě vítám vzduch
Předneste věty Jeho po letech
Dlouhé týdny trvalo potupné mlžení
Myslím, že přežili jsme nemocní

Železné tyče kolem nás
A smrště dešťů do očí
Prchejte do svých domovů
Knihy vám voda rozmočí

Po ránu otevřít šachty a průduchy ven
Co vedou k objektům vysoko nad zemí
Rezavým korytem s vidinou mračné oblohy
Nikdy se nevrátíme z černého vězení

Válka mezi vlnami
Jen stroje v míru jsou
Zatřesme vahami
Rukou pečlivou

Sténá někde hluboko v srdci kněz těžní stroj
Otec mu sebral odvahu z hlubiny vynášet uran
Vítězství na dosah lana, těch kilometrů
Do horníků kruté rány sází matka

Válka mezi vlnami
Jen stroje v míru jsou
Zatřesme vahami
Rukou pečlivou

Uvolněná zábradlí mezi místy pevnými jako skála
Jsou to vážně skály, hroby lidských kostí
A pohřby snových vizí, na zdech rytých tyčemi
Až zahřmí na nebi, rozlučte se

Text přidal Ragnar

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.