Zánik - text

Jsem na pokraji šílenství,
zůstala jsem v samotě.
Dál neponesu poselství,
jsem tu sama v temnotě.

Už mám dost těch lží,
má duše se nevrátí.
Je zima a hřmí,
za tohle mi zaplatí.

Topím se ve svých slzách,
křičím z plných plic.
Jak být v tisíci mlhách,
když nepomáhá nic.
Já nevidím, nevidím už vůbec nic.

Slyšet jen šustění stromů.
jak se naučit s tím žít?
Už chci jít konečně domů.
Jak tu jenom strach nemít?

Jsem tak zoufalá,
bitva má je prohraná.
Jak jít poslepu?
V nohou cítím spoustu střepů.

Topím se ve svých slzách,
křičím z plných plic.
Jak být v tisíci mlhách,
když nepomáhá nic.
Já nevidím, nevidím už vůbec nic.

Mé oči trpí,
slzy jsou má krev.
Jsem na místě zapomění,
všechnu mou lásku jsi ze stolu smet.

Topím se ve svých slzách,
křičím z plných plic.
Jak být v tisíci mlhách,
když nepomáhá nic.
Já nevidím, nevidím už vůbec nic.

Text přidala moralen


Přihlášení

Registrovat se

Nezařazené v albu

Uninhibitedtexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.