Zlatá Devadesátá - text

Devadesátý léta, dneska už jsou pryč,
Kdo zahodil, od těch časů klíč,
A možná, že už se dneska nechytám,
I když možná mladej, ani tak.

STEJNĚ TO BYLY ČASY VÝBORNÝ,
ŽÁDNEJ STRES A ŽÁDNÝ ROZUMY,
PROSTĚ JENOM IGRÁČEK V KUCHYNI,
NO KDYBYCH MOCH´, CHTĚL BYCH NA CHVÍLI.

Vrátit časy, s názvem devadesát,
Být zase malý kluk a pořád si jen hrát,
Ráno před školkou říct jenom PA,
A po obědě, si dvacet dát.

A i když svět jsme teprve chutnali,
I slabší chvíle poznali,
Odchod blízkých zasáhl nás,
Naše malé srdce zrovna tak.

A ta hrůza, že není Ježíšek,
Santa KLAUS, a ani Jeníček,
Že pohádky jsou jenom vymyšlený,
A pravda nad lží málokdy vítězí.

A dnesk, kamaráde jenom plať,
A jestli ne, příjdeš o barák,
Ztracený iluze, ztracený všechno,
Teď ruku na srdce, aby se řeklo.

A to svejm dětem taky chceš tak lhát,
Živit jejich iluzi a předstírat,
Že vlastně všechno jednou bude fajn,
A svět se změní jenom tak?