playlist

The Hours Of Sadness - text, překlad

Comes the golden Light of the Dogday afternoon...
waiting for the sacred Hour when he comes to my Room.
He brings me Flowers beautiful, he's been doing that for Years,
and photographic Memories, Trophies of his... Victories...

... Vouchers of Conquests, boldly flagged, streaming high... on Mass of
Battle-ships,
sailing on the troubled Seas, Waters of dull Aquaintances,
spread out on the Blackness here of this shroud-like tablecloth crocheted...-
glossy Evidance of Lust, of all the handsome Men he had.

Like an Assassin's Game of Cards,
unshuffled Oracle of Love,
of one Nightstands, half hearted Loss,
stolen Kisses, past Jerk-offs.

Liassons that went nowhere,
fleeting Moments, without Hope or Care,
all laid out now before me here
between Dessert Plates & cups of Tea.

I feel for him
as I feel for no other Man,
but Sadness is the only Thing
that he and I will ever share...

Each Polaroid, it bears a young,
but slightly out-of-focus Face,
white Teeth exposed in Flashlight-smiles,
well-defined Bodies, strong & tanned...

Names & Numbers, Cyphers traced
like Promises upon each Frame,
according to the features shown;
sadly, all poses look the same.

I hardly speak, I rarely do,
my role is just to sit & listen
to the Tales he unfolds, offers to me,
his palest "Hunt of Agony"...

...the sexless priest,
the joyless Clown,
who never judges, only frowns,
Sipping tea & offering Chocolate Cake,
for it does concole the Heart that lies in Ache.

The fading portraits on my walls,
dead people I have never met,
unlike his photos, Trophies all,
decount to Lovers, Men he had...

I feel for him
as I feel for no other Man,
but Sadness is the only Thing
that he and I will ever share...

Text přidala Moonlight

Video přidala Lucipher69

Přichází zlaté světlo normálního odpoledne pod psa...
čekám na posvátnou hodinu, když on vejde do mého pokoje.
Donese mi krásné květiny, dělá to už roky,
a fotografickou paměť, trofej jeho....vítězství.

Potvrzení dobytí, směle vydlážděné, vysoko proudící
na hromadu bitevních lodí,
plujících na neklidných mořích, vodách nudných známostí,
rozprostřené v černotě tady tohoto závoje jako háčkovaného
ubrusu...-
lesklý důkaz touhy, všeho, co měl ten pohledný muž.

Jako atentátníkova hra s kartami,
nezamíchaná věštba lásky.
z jednoho nočního stolku, poloviční srdcová ztráta,
ukradené polibky...

Spolupráce, která nevede nikam,
pomíjivé okamžiky, bez naděje a starosti,
všechno je teď rozložené přede mnou
mezi talířkami na dezert a šálky čaje.

Něco k němu cítím,
něco, co jsem necítila k žádnému muži.
Ale smutek je jediná věc,
kterou máme společnou.

Každý snímek, má v sobě mládí.
Ale trošku nesoustředěný výraz ve tváři.
Bílé zuby odkryté v zářivém úsměvu,
úžasná těla, silná a opálená.

Jména a čísla, náznačené šifry
jako sliby v každém rámečku
podle znaků zachycené.
Bohužel, všechny pózy vypadají stejně.

Sotva mluvím, dělám to jen výjmečně.
Má role je jen sedět a naslouchat
příběhům, které mi vypráví. Nabízí mi
svůj nejbledší "Lov agónie"...

...asexuální kněz,
neradostný klaun,
který nikdy nesoudí, jen se mračí.
Srká čaj a nabízí čokoládový dort,
protože to utěší srdce, které leží v bolesti.

Mizející portréty na mé zdi,
mrtví lidi, které jsem nikdy nepotkala,
nepodobají se jeho fotkám, všem trofejím
popsané milencům, mužům, které měl...

Něco k němu cítím,
něco, co jsem necítila k žádnému jinému muži.
Ale jen smutek je jediná věc,
kterou máme společnou.

Překlad přidala Moonlight

Překlad opravila Moonlight

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.