Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu
playlist

"... kiss the corpse, the blessed sigh, enter the garden of the night.
Shed a tear, suspended in fear ... - Every soul is starving here ..."

The silence of the graves is not silent at all:
Millions of the dead are crying in their graves,
But no-one can hear them ... no-one ever hears ...
No-one can hear them ... Except for the dead themselves.

We can't die, no we can't die,
It doesn't even matter if we try.
We fear/hate the living, we shun the light,
Our beloved tombs keep us sheltered inside.
Sleep ... sleep is the brother of death,
So lie down beside this skeleton in the coldness of the grave,
Let the embrace of his dead arms keep you all save and sound.
Buried in slumber ... silently ... Forever beneath the ground.

Stalk "The night", if that's your wish,
With your foolish garlic-chain and crucifix,
Yet, if you find our graves, we won't be there,
There are thousands of places left for our despair.

And every night it's the same again:
"The feast of Blood is about to begin !"
We are wretched ... pathetic ... the flickering souls,
But staging our pain is all part of the whole.
And when all lights are fading, leaving but a fleeting glow,
Then, after far too many years, it's time for us to go.

"Kiss the corpse - the blessed sigh - walk in the garden of the night.
Shed a tear, suspended in fear ... - Cause every soul is starving here.
Hold the carcass, sweetest lie, bury the body you chose to deny,
Shed a tear, suspended in fear ... - Every soul is starving here."

Text přidala Moonlight

Video přidala Lucipher69

"...Polib mrtvolu, obdaruj ji vzdechem, vstup
do zahrady noci.
Uroň slzu, pozastavenou ze strachu...
Každá duše tu hladoví..."

Ticho hrobů není vlastně vůbec ticho:
Miliony mrtvých pláčou ve svých hrobech,
ale nikdo je neslyší...nikdo je ani neuslyší...
Nikdo je nemůže slyšet...S výjimkou
samotných mrtvých.

Nemůžeme zemřít, ne, nemůžeme.
Ani nezáleží na tom, jestli se snažíme.
Bojíme se/Nesnášíme žít, vyhýbáme se světlu.
Naše milované hrobky nás drží v bezpečí uvnitř.
Spánek...spánek je bratr smrti.
Tak si lehni vedle tohoto kostlivce v chladu jeho
hrobu.
Dovol ať objetí jeho mrtvých rukou tě udrží v bezpečí.
Pohřben ve spánku...tiše...Navždy pod zemí.

Pronásleduj noc, jestli je to tvé přání,
s pošetilým věncem česneku a krucifixem.
Až ale najdeš naše hroby, my tam nebudeme.
Jsou tu tisíce míst pro naše zoufalství.

A každou noc je to stejné:
"Hostina krve je začátek!"
Jsme zoufalé... ubohé... chvějící se duše.
Ale stupňování naší bolesti je část celku.
A když všechna světla zmizí, zanechají jen
mihotající záři,
pak, po mnoha letech, je náš čas jít.

"Polib mrtvolu, obdaruj ji vzdechem - kráčej
v zahradě noci.
Uroň slzu, pozastavenou ze strachu...
Protože všechny duše tu hladoví.
Drž mrtvolu, nesladší lež, pohřbi tělo, které
ses rozhodl zavrhnout.
Uroň slzu, pozastavenou strachem...
Každá duše tu hladoví."

Překlad přidala Moonlight

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.