Kecárna Playlisty
Obnov stránku
Desktop verze
Horní menu
playlist

Oh, wie gern' würd' er Euch künden von der Welt und wie er sie sieht, doch wie könnte von etwas er sprechen, von dem er absolut nichts versteht?!
Wie gern' würd' er Euch singen von der Liebe, die alles durchwebt, doch ihm bleibt nur die traurige Klage, denn noch keinen Tag hat er's erlebt.
Ach, wie gern' würd' er Euch preisen von der Freiheit unendlichem Glück, doch straften dann seine eig'nen Ketten ihn Lügen bei jedem Schritt.
Gar wohlbehütet ist sein Leben, und dies gibt ihm die Möglichkeit, leidend im Dunkel langzuliegen, pflegend nur die Traurigkeit.

Minnesang, oh Minnesang, unser arsch ist fett, uns're Nase lang.
Von gar nichts handelt dieses Lied, da Einfalt nun mal nichts gebiert.

Von allen Melodien hat er die traurigste für sich erwählt, denn sie gleicht so sehr seinem Wesen und dem maßlosen Leid, das ihn quält.
Eine Sage von Monstern und Feen, ja, von Heiden auch und Zauberkraft, von Bestimmung, von Zufall und Wundern und dem Schläfer, der am End' erwacht.
Ja, all dies steht geschrieben schon in dem Buch, das man Schicksal nennt, und obgleich schon vor Zeiten ersonnen, seinen Ausgang hier doch niemand kennt.
Ein Buch, das sich in Schweigen hüllt, seine Zeilen beim Lesen erst entstehen, damit die neugierig blätternd' Hand nichts als leere Seiten soll seh'n.

Minnesang, oh Minnesang, wenn das Ende naht, wird's uns doch schrecklich bang.
Von gar nichts handelt dieses Lied, weil Einfalt nun mal nichts gebiert.

Text přidala Moonlight

Video přidala Lucipher69

Ach, jak rád by vám vypovídal o světě
a o tom jak ho vidí, ale jak by o něčem vůbec mohl mluvit? O něčem, čemu absolutně nerozumí?!
Jak rád by vám zpíval o lásce, kterou všichni hledají, ale mu zůstává jako smutný nářek,
neboť ji ještě nikdy nezažil.
Ach, jak rád by vám vychvaloval svobodu nekonečného štěstí, ale pak by ho potrestaly jeho vlastní řetězy jeho lží na každém kroku.
Ba i jeho život je neporušený a dává mu možnost trpět ve tmě a dlouho polehávat,
zabývat se jen tím smutkem.

Minnesang, ach minnesang, naše prdel je tlustá a náš nos je dlouhý.
Tato píseň je o ničem, protože jednoduchost nikdy nic nezrodila...

Ze všech melodií vybral tu nejsmutnější, protože se podobá nejvíc jeho podstatě a nesmírnému žalu, který ho souží.
Nějaká pohádka o příšerách a vílách, ano o Pohanech a o kouzelné moci, o poslání, o náhodě a zázracích a o spáči, který se na konci probudí.
Ano, všechno tohle už je popsáno v knize,
která se jmenuje osud a přestože byla vymyšlená už před časem, její konec nikdo nezná.
Kniha, která je zahalená mlčením, její řádky
vznikají až čtením, a tím zvědavá listující ruka nevidí víc než prázdné stránky.

Minnesang, ach minnesang, když se blíží konec, nažene nám to hroznou úzkost.
Tato píseň je o ničem, protože jednoduchost nikdy nic nezrodila...

Překlad přidala Moonlight

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.