playlist

Að vetri - text, překlad

Vargsgól, vetrarsól,
Vesturland í kringum jól.
Kolsvart, hjarnið hart,
himinhvolfið lýsir okkur stjörnubjart.
Köld lönd, klakabönd,
klífur fjallið loppin hönd.
Snöggt hlær snarpur blær.
Það snjóar, það snjóar, það snjóar.

Við hnjúk, vaðmálsdúk
vefur að sér, dulan mjúk,
hlýtt skinn, hlífir kinn.
Hamast við að komast yfir fjallgarðinn.
Átak, bogið bak,
býr sig undir vopnaskak.
Snöggt hlær snarpur blær.
Það snjóar, það snjóar, það snjóar.

Gengur yfir gamalt hraun.
Gista skúta þar á laun,
þeirra mikil þrek- er raun,
útilegumenn.
Horfa eftir henni burt,
héla frystir visna jurt.
Eftir henni aldrei spurt.
Það snjóar, það snjóar.

Snjóar óðum á snjáðan veg,
snögg er Þórunn og vörpuleg.
Snjóar, hvernig sem snýrðu þér,
snarlega yfir fljótið fer.
Snjóar nú yfir sneiðinginn,
sneisafullur er dalurinn.
Snjóar, þótt komi snemma vor,
snörla vitin og vella hor.
Snjóar ákaft Snæfellsnes,
snarpur vindur um andlit blés.
Snjóar, þar sem við snertum Hel,
snjakahvítt hennar hugarþel.
Snjóar og hvergi snarkar glóð,
snauðir deyja er frystir blóð.

Gömul kona, grá og hokin,
gengur ein í kafaldsbyl.
Hárið sýlt og hettan fokin,
hún kom níður Stekkjargil.
Gengur sér til gagns og hita,
gamlir fætur virðast strita.
Ferðir hennar fæstir vita.

Það snjóar!

Hennar siður, Friggjarfriður,
fótaskriður rennir niður.
Brakar viður, stafur styður.
Stíginn ryður, gæfusmiður.
Þórunn biður Lofn um lið.

Text přidal mikibull27

Video přidal Otaswocas

Vytí vlka, zimní slunce
Západně nový rok nezačal
Ztvrdlý sníh černý jako uhlí
Hvězdy na nás seshora dolů svítí
Zmrzlé pruhy svazují naši zem
Hora rozštěpená zmrzlou rukou
Chichotající vítr, slabý a ostrý
Sněží, sněží, sněží

U útesu domácí hadry
Zabalené do lstivé čarodějnice
Tváře a kůže cítí teplo a pohodu
Pere se se šplháním na páteř hory
Znavené kosti, zničená záda
Se připravují na útok
Chichotající vítr, slabý a ostrý
Sněží, sněží, sněží

Kráčí po prastarých kamenech
Lidé se schovávají pro své dobro
Je to jejich boj, jejich utrpení
Psanci
Sleduj její stopy ve sněhu
V její stopě nic nevyroste
Nechtějí ji znát
Sněží, sněží

Brzy nasněží na prošlapávanou cestu
Þórunn je silná, těžko zpomalí
Kamkoli se vydáš, tam bude sníh
Rychle přechází potok tam dole
Unáší sníh přes kopce a údolí
Nejvyšší vrchol a plnící údolí
Sněží, vzdor brzkému jaru
Sníh zaplní vše
Sníh tvrdě dopadá na Snæfellsnes
Kousavý vítr u obličeje
Sněží když Hel je blízko našemu druhu
Bílá jako sníh její zmrzlá mysl
Sněží a nikde hořící jiskra
Bídná krev umírá ve zmrzlé temnotě

Šedá a skloněná prastará bába
Jde skrze sněhovou bouři úplně sama
Vlasy jsou zacuchané, čepice je pryč
Její cesta vede přes Stekkjargil
Jde za živými, zadržuje teplo
Stará hnáta bojuje za udržení vítězství
Nikdo nepotká její cestu

Sněží!

Cesta dolů po úbočí
Freyin klid jí nutí se sesunout
Praskání dřeva, krčí se o holi
Budovatelka štěstěny jí vyklízí cestu
Þórunn prosí o pomoc Lofn

Překlad přidal Otaswocas

Zajímavosti o písni

  • Snæfellsnes je poloostrov na západě Islandu. Stekkjargil je potok v této oblasti. Lofn je severská bytost opečovávající nešťastně zamilované. (Otaswocas)

Přihlášení

Registrovat se

Með Vaettum

Skálmöldtexty

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.