Už nebaví mě - text

Už nebaví mě,
stále se opakovat,
ja nejsem ten
co se chce vytahovat.
Mě prohlíží si,
jak nějaká černá vdova,
ona je klíč,
k bráně od hřbitova.

Když se den loučí,
nastává správná doba,
a sranda končí,
uvnitř mě spíná zloba.
Kam zamířím,
všude jsem jejím cílem,
ona musí být,
ďáblovým veledílem.

Ref.:

Jak to tak bývá, pravidla určí ona,
stále tě svírá, jak ocelová spona,
na srdce míří a nemine se šípem,
úsměvem hýří a mety bere hopem.

Pohledem svádí,
i s mapou s cesty sejdou,
jak bouře řádí,
když její výzvy selžou.
Gatě prohrává,
kdo sází na svou sílu,
když navíc příjde,
kazatel ztrácí víru.

Ref.:

Jak to tak bývá, pravidla určí ona,
stále tě svírá, jak ocelová spona,
na srdce míří a nemine se šípem,
úsměvem hýří a mety bere hopem.
Jak to tak bývá, pravidla určí ona,
stále tě svírá, jak ocelová spona,
na srdce míří a nemine se šípem,
úsměvem hýří a mety bere hopem.


Někoho láká,
tajemstvím obestřená,
nic nepomáhá,
můžeš být klidně žena,
když zacílí tě,
v nejvyšší moci doufej,
když uloví tě,
tvé jméno dá ti trofej.

Ref.:

Jak to tak bývá, pravidla určí ona,
stále tě svírá jak ocelová spona,
na srdce míří a nemine se šípem,
úsměvem hýří a mety bere hopem.
Jak to tak bývá, pravidla určí ona,
stále tě svírá, jak ocelová spona,
na srdce míří a nemine se šípem,
úsměvem hýří a mety bere hopem.

Text přidal permoonky

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.