playlist

Normální lidi - text

Vzpomeň si na naše první setkání a řekni mi, co na něm bylo normální? Ten bar? My? Náš stav? Nebo snad barmani? Neblázni… Řeč těla oněměla, ale promile ledy prolomilo.
A dodnes nás to baví, když něco není rozbitý, děsí mě představa, že se to spraví. Proč by sme vůbec měli jeden druhýho měnit, i kdyby sme chtěli, člověk takovej přece není, to je přirozený.
Můžeš ovládnout svý stíny, ale jinak jsi to pořád ty, v původní znění a to je skvělý. Chci originál, co Ty? Dal jsem Ti od sebe noty. To ale neznamená, že bys mě snad měla v hrsti.
Brzdi, v hrsti máš prsty, když zatneš pěsti. Znáš to rčení o škádlení, s tím se poperem. Tak to je a nebudem se snad tvářit, že neni. Kravaty mi beztak stejně nikdy neslušely…
Řekla, že by chtěla žít jako normální lidi – vobyčejnej život, v noci spát, ve dne makat od nevidim do nevidim, já na to: jsi normální?

Ale vona řekla, že by chtěla žít jako normální lidi – vobyčejnej život, v noci spát, ve dne makat od nevidim do nevidim, já na to: a ty jsi normální?
Dokud nás láska nerozdělí… Dokud nás láska nerozdělí… JO
Dokud nás láska nerozdělí… Dokud nás láska nerozdělí… aha

Jo. Tak jsem se ti někde zasek – zase, zřejmě v Ghettě na toaletě-dát si to a letět nebo spíš na baru, blbiny s Joshem a nebo s Alýšem, zas chytrý jako prase.
Moje pojetí orientace v čase potřebuje prostor, s tím počítá se-dík. Dyť na týhle planetě není nikdo, kdo by mě znal líp.
A aspoň vím, jak Tě překvapit, když budu chtít. Vážně jsem celou noc Štěpánovi za barem říkal, že už musím jít. Zkrátka nic, co by ti mělo přidělávat starosti.
Nebo čemu bych snad dával přednosti před naší masivní známostí. Život s tebou je už ze svý podstaty abnormální. Jsi jako ten jogurt, co tě žeru, nemám potíže se zažíváním. V klídu, já si tě vzbudím až přídu. Beztak víš, kam si dyštak dojít pro můj flígr. Je to o tom, víš vo čem, no ovšem, jednoho boj je druhýho problém.
Nekončej dobře války s něčím světem, ať už punkem nebo rapem, dyť přece kdyby bylo všechno dokonalý, je to vo ničem, ne? Ale stopro budem dokonalý rodiče. Amore, karty jsou na stole.
Tak co říkáš?

Řekla, že by chtěla žít jako normální lidi – vobyčejnej život, v noci spát, ve dne makat od nevidim do nevidim, já na to: jsi normální?
Ale vona řekla, že by chtěla žít jako normální lidi – vobyčejnej život, v noci spát, ve dne makat od nevidim do nevidim, já na to: a ty jsi normální?
Jo. Dokud nás láska nerozdělí… Dokud nás láska nerozdělí… JO
Dokud nás láska nerozdělí… Dokud nás láska nerozdělí… aha

Text přidal tumic-fake

Text opravil Andreweczech

Video přidal tumic-fake

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.