playlist

Za Oponou - text

Opona ze železa, z obyčejný vůle,
Lidská vůle, viditelná pod jediným úhlem.
Serte na to, co je pro vás překážkou,
Stačí se povznýst, a věci v pohybu jsou.
Opona z červený obyčejný látky,
Všechny pátky s rezervovanými sedátky.
Blahobyt se proměnil ve stereotyp,
A bude hůř, protože už nebude líp.


Jako slunce za mrakem svítá,
Může bejt moje osobnost za oponou čistá.
Pro toho, kdo tě s otevřenou náručí vítá,
Si schovej podezření, že něco chystá.
Třetí osoba je pak většinou ta chytrá,
Nikdo neví, co čekat, když se pár hádá.
Vždy je připravená náhrada za případný ztráty,
Novej kostým, novej design, návrh pro nový šaty.
To sou ty záplaty, co vždycky všechno spraví,
Když nevíš, co rodina slaví, kalendář to jistí.
Podívej se z okna, naleštěný mercedesy,
Přímo ze síně slávy, jen jestli to nemáš proti slunci.
To by bylo tím, že se představení blíží ke konci,
Proč mám ten pocit, že to může bejt každou chvíli.
Ty slova sou silný, a přece málo platný,
Tak co je dobrý, a co špatný, kam nás zavedly cesty.
Ukazatelé ukazují směr a cíl,
Ke zbytku potřebuješ mapu pokladu a svůj podíl.
Co já bych dělal se zlatem, s těma penězma,
Však ono se to podá, jak to obyčejný schizma.
Dlouho nevycházel sem ze svýho příbytku,
Dokud sem neměl potřebu dát na hřbitov novou kytku.
Pak to jde samo, když spálíš oponu,
A pak v hlubokým předklonu, vysměješ se tomu.
Chtěl sem se vysmát i tomu, co nebylo směšný,
Podle toho se zachovali ti původně poškozený.
A na plakátě moje jméno skomolený, všichni se těší,
Na večerní představení, já v hlavní roli.
Radši bych se ukryl, hrál šachy a pil černej mok,
Jenže, když ti lidi věří, nesmíš ztratit TO
To, tamto, čemu se říká důvěra, pak seš pro ně mrtvej,
A do žádný role tě už neobsaděj.







Za oponou, dějí se věci,
Nevidí jen němí, neslyší jen slepci.
A ti hluší, maj plnou hubu názorů,
Logičtějších míň, než učivo kantorů.
Za oponou, zhasly světla,
Utichla krása světa, a tak se zmítám.
Mezi tím, co se dělo a co se dít bude,
Sarkasmus je všude, jen za oponou ne.


Někteří sráči pochytili hbitě, o co přesně kráčí,
Pak z neudanýho směru tlačí, jak hovno ve svěrači.
Světáci si dali za úkol, tuhle skutečnost potlačit,
Potýkali se s neúspěchem, to nemohlo projít.
Taky sem párkrát klopýt, ale nestih sem vyklopit,
Že tam kde sídlím, se nemusíš ničemu učit.
Ať už schizofrenik, nebo naivní klučík,
Neuznávám svůj ročník, a podávám jim nočník.
Mám svůj svět, na uzavřeným jevišti,
Kde jako dítě na hřišti, píšu si vlastní dějiny.
Vždycky za oponu proniknou ňáký střípky,
Sou to jen zbytky toho, co zůstalo v mý mysli.
Málokdy sme si troufli, překročit práh,
Pro pozůstalý to byl hřích, pro nás nevinná hra.
Na co se starat, a hasit to, co sotva pálí,
Jiní to uhasí líp, i když udušeni kouřem se válí.
Za oponou, která je už beztak poodkrytá,
Si nechávám jen ty, kterým bych svěřil smysl svýho života.
A jelikož už mi po objasnění realita svítá,
Důkazy sou nezvratný a není jich potřeba tolika.
Opona se roztahuje, obecenstvo aplauduje,
Časomíra ukazuje, že náš příběh je u konce.
Co bych se vzrušoval, co chtěl sem, sem splnil,
Snad jen abych to v poklidu dožil.
I kdybych to nedožil, záhrobí poskytne pohodlí,
Už sem tam jednou byl, dobře mě znají.
S otevřenou náručí mě přivítají, nic v tom nevidím,
Chtěj bez tak mojí duši, tak jim vyhovím.
Jednou určitě, za nějakej čas, se opona zatáhne,
Zatáhne se navždy, a nebo úplně spadne.
Sou dvě možnosti, a nikdo neví, která to bude,
Jedno je jistý, nic z toho všeho neřeší útěk.


Opona ze železa, z obyčejný vůle,
Lidská vůle, viditelná pod jediným úhlem.
Serte na to, co je pro vás překážkou,
Stačí se povznýst, a věci v pohybu jsou.
Opona z červený obyčejný látky,
Všechny pátky s rezervovanými sedátky.
Blahobyt se proměnil ve stereotyp,
A bude hůř, protože už nebude líp.

Text přidal PhoeniCZ

Video přidal PhoeniCZ

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace.